Ranní

Chci ti být láskou a životem dlouhým slzou i smíchem dotykem pouhým Chci ti být vodou krví a solí pláčem i vzdechem který hřeje a bolí Chci ti být srdcem a vůní těla chci být vším co sama bys chtěla Chci být v noci i tvůj sen když s ranní rosou vítá nový den /Lubomír Mikisek, PŘÁNÍ/

Svítá už světlo z ulice mi klouže po zácloně sen co se zdál se rozplynul pár doušků čerstvé ranní vláhy si dávám sama na balkóně hřejíce se svým županem ach kdeže - to je fantazie! já přece denně nad ránem se v přikrývku svou zamotaná nechci vzdát snu co se mi zdál - ač v dálce dlíš cítím tě blíž cítím tě cítím opodál ...

---