Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesmysl
23. 09. 1999
0
0
1919
Autor
slavek
chci vstávat vedle Tebe,
vždyť samota tak zebe,
a chci Ti plakat v náručí,
bez Tebe srdce netlučí,
bez Tebe jsem na nic.
Kolem hlavy svatozář,
neozáří mojí tvář.
Já milionkrát zhřešil jsem,
když běžel marně za hlasem,
jež naději dával.
A po té z kořenů vytržen,
ze společnosti vyvržen,
pro rozdílnost tak okatou,
do hlavy tlučen lopatou,
špíny a kalu.
Tak cit byl z duše vytlučen,
jen do stýskání oblečen,
utopen v sebelítosti,
marnosti, ve zlosti,
marně hledám smysl.
Galax: Galaxíku, to je tím, že je neumím číst. Jenom trochu psát. A není na nich nic skvostného. Spíše citové výjevy. Nic víc, nic míň.
Přesto Ti moc děkuji.
Přesto Ti moc děkuji.
Slávku, to je skvost, takhle kdybych uměl psát. Proč jsi mi nepřečetl nějakou z tvých básní, když jsem byl v Praze.
GALAX
GALAX
... znám to ... a nechci, aby se to znovu opakovalo. Slávku, jak rád bych ti pomohl otočit minci ...
Ale píšeš ... díky Bohu ... piš ... piš ... piš ... jsi sám sobě králem. Ty můžeš.
Ale píšeš ... díky Bohu ... piš ... piš ... piš ... jsi sám sobě králem. Ty můžeš.
Zámku, Ty pomáháš. Nechci abys to znal!! Chci být jediný, kdo to zná, musí-li vůbec někdo. Proč i druzí mají trpět?