Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Někdy je i škola impulsem...(donucen napsat jako slohovou práci v jedné z hodin JČ, však píšu rád, tedy kdekoli).
Pěkně to čvachtá pod nohama. V téhle břačce jdu už druhou hodinu a v duchu kleju. Zítra, už zítra vstoupíme do dalšího tisíciletí a já se ptám Kam jsme se to dostali ? Abych navštívil přátele, musím se brodit bůhvíjakdlouho rozbředlým marastem, zpola zachvácený chřipkou, a to proto, že autobus nejede. Jako vždycky. Napadne trocha sněhu a doprava nedopravuje. Na prahu nového tisíciletí. Přírodu neovládneš, človíčku. Dři, per se, bojuj, na tohle jsi krátký.
V novinách čtu, že lidé chtějí létat na Mars, na Pluto a třeba i dál. Jen si leťte ! Objevte si novou galaxii, přestěhujte se do ní a koupejte se v červeném moři ! Já si vykroutím promočené šusťáky, polituju nožičky, které úpí v sevření zamrzajících sněhulí – ty jsem dostal v dobré víře od maminky, teda ježíška, na Vánoce. Já si tu svou káru potáhnu sám, mně to neva.
Doktoři prý v budoucnu vytvoří živého člověka. Prostě vezmou kus masa, oko, pár kostí, sešijí to dohromady a byt číslo popisné 1575 ve Stavovské ulici bude obývat Richard Hrazdíra. Bez otce, bez matky, žádný příbuzný. Fuj ! Nechce se mi věřit, že by tohoto byl člověk schopen. To mu přece nemůžete udělat ! Říká vám něco slovo etika ? Cpete se do nového milénia, ale tomuto věku jste ještě nedorostli !
Kněz v kostele při vánoční mši apeluje na všechny lidi : „Oslavte příchod nového milénia !“. Když to zopakuje potřetí během deseti minut, nutí mě to k zamyšlení. Je vůbec co oslavovat ? Máme za sebou dvě světové války ( nevím, kolik před sebou ), rasová nesnášenlivost dosahuje vrcholu, kapitalismus ovládl svět, každý hledí na sebe… Ještě pořád chcete oslavovat ?
Jsou i veselejší stránky lidského bloudění světem. Nade všechny bych vyzvednul každý den v životě člověka. Každý den se můžete zasmát, povyprávět, o čem chcete, a to je důvod žít. Žít v příštím dnu, týdnu, tisíciletí.
Lidstvo si klade obrovité cíle do příštího milénia. Že se všechny někdy vyplní, je jisté. Někdy by však neškodilo mrknout zpátky a zalátat staré díry, třeba tu dopravu.
Nakonec jsem ke svám přátelům dorazil; mokré věci se hřejí na radiátoru a já sedím v županu u hrnku s čokoládou. A jsem rád, že jsem na prahu nového milénia vůbec navštívil své přátele.
Písmák