Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePYRAMIDY, ČÍRO, ŠPENDLÍKY
10. 12. 2006
1
2
1061
Autor
Tinnitus
Na původně domluvenej koncik Bugmen jedem jen dva - já a Michal. Šaman si to dneska nedal. Plánujem kytarový duo a akustický verze písniček. Na punkovým festivalu. Žádná soudnost. Na Budějárně si před odjezdem Majkl odskočí do mekáče a po návratu mi řiká, že to tam vypadalo jako interiér z Dooma.
Kolikátý vydání a kterej level neřikal, ale asi to bylo temný. Majkl bude mít vůbec dneska na záchody štěstí. Ale k tomu se dostanem. Takže jedem tim autobusem skrz všecky ty venkovy, viď. A najednou jsme tam - Pohoří. Po zvuku neomylně dojdem k místní knajpě, před kterou postávaj a polehávaj roztodivný existence. Místní číratej pořadatel můj mail nedostal, ale prej je to v pohodě - ať jako zahrajem jak jsme přijeli. Před náma hrajou The Pooh. Pan Sičák dělá fóry, že jsem jejich merchandise guy. Má patku a něco kovovýho v ksichtě, grunge image asi vystřídal emo outfit. V tý muzice ale pořád flanelky a vliv jedný kurtovní kapely pořád cejtíš. I když míň než dřív. Možná je to i tím, že hrajou spoustu coverů od Queens Of The Stone Age. "Nicotin, valium, vicodine, marihuana, ecstasy and...". Majkl sází na pivo a dostává echtovní hnus z Krušovic. Já vzhledem ke svýmu nachlazení investuju do grogu. Jdem na to.
Řekl bys, dvě kytary a zpěv. To bude znít dycinky dobře. Už u první Chango Black zjišťujem že tenhle předpoklad byl hrubej omyl. Dáváme ještě Park a Can\'t Cut a jsme zoufalý. S timhle zvukem se dá hrát jen totální bordel. Ale jak ho teď vyrobit? Zachraňuje nás lihovinama prodchnutej pankáč, kterej usedá bez keců za bicí. S ním vystřihnem docela slušně Gearbox a to je teprve předpeklí. Následuje dobrá půlhodina stone rockově metalovýho improvizovanýho běsnění. Davy šílí, i ty nejožralejší se zvedaj ze země aby mohli pařit. I my na pódiu si užíváme čirou radost z hlučení. Když končíme, fanynkám pod pódiem to láme srdce. Po nás hrajou Taky Řešení - řikal aspoň ten pankáč, co se chopil bicích. Jdem dolů, dáváme repete (pivo / grog). S tim bubeníkem si sednem a diskutujem různý věci od punku po jadernou fyziku. Jeho kamarádi jsou nakalený ještě víc než on a je to docela sranda. Majkí jde ozkoušet místní hajzly. Jak pozdějc řekl, zamknul se v kabince aby tam vyslechl následující rozhovor dvou lidí s moravskym přízvukem.
"ty pičo, co to tam dole je za kostku?" (myšleno osvěžovač v pisoáru)
"voní to jako citrón"
"ne, spíš jako meloun. meloun a chcanky".
"ty pičo, sežer to".
Po tomhle jsme se tu nechtěli moc zdržovat, stejně jsme museli chytit bus z Jílovýho. Přišli jsme tak sice o V.T. Marvin, ale my se s tim nějak srovnáme. Z Pohoří do Jílovýho je to asi 3 kiláky, což je pohoda. Pokud teda nejdeš po silnici vedoucí temným lesem, uprostřed hluboký noci. Jasně, náš případ. Nevidíš jestli jdeš středem, po krajnici, nebo jestli jdeš vůbec po silnici a modlíš se abys před případným autem uhnul včas. Nakonec to tak strašný nebylo a bus jsme stihli v pohodě. Pak domů. A spát. Spát jak nejdýl to půjde. Dneska byl dobrej den.
Láska - vřelý publikum
Zlo - alkoholismus mládeže, zvuk
Setlist:
akusticky ve dvou:
Chango Black
A Park With Hardly Any Trees
Loseroots
nahlas s bubeníkem:
Gearbox
...improvizace...
Polly (hodně zrychlenej cover Nirvany)
...improvizace...