O můze a tak

Jeden z těch méně pozitivních stavů, takové zvracení na papír - psychoterapie psaním... Zkrátka nic moc

O můze a tak Už mám psaní někdy dost Nepíšu pak pro radost Ani z čisté bolesti Ani cizí neštěstí Je to jenom k smíchu V tom nehybném tichu Nad mým perem nečinně Pobavená bohyně Přelétá a bičem práská Tady smutek, tady láska Tělo je sluhou dvou pánů Mým však jenom pozdě k ránu A tak s kruhy pod očima Trápí mě tu cizí zima Trpný lodi admirál Nesu jen tu zimu dál Ve složkách mých zápisků Jen pár je mých otisků Zbytek z půjčovny myšlenek Vlastní jsou mi jen na venek Všechno tu totiž bylo Ze všech okapů lilo Všechno se mění a zůstává plynout A tak tu životem musíme hynout

---