Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRady vladaři
11. 12. 2006
1
4
749
Autor
P.E.T.E.
„Politik nemá pokud možno opouštět cestu dobra, ale přikazuje li to nezbytnost má umět též nastoupit cestu zla“.
Nicollo Machiavelli 1469-1527
Citát, nad kterým se dnes zamýšlíme, napsal coby radu svému vladaři Nicollo Machiavelli v roce 1513. Tato myšlenka transformována do naší doby skýtá bezpočet příkladů, na které by se dala aplikovat. Politika, rodinné vztahy, nynější světové dění..?? atd. To vše by si jistě zasloužilo nemálo přirovnání, ale proč to všechno nezobecnit ? Stačí nahradit první slovo politik za slovo člověk a hozená rukavice k diskuzi je na zemi. Pro trochu odlehčení atmosféry a zúžení rozsahu obecnosti by stálo za to doplnit „člověk zodpovědný“. Člověk může být zodpovědný za své podřízené, za přidělený úkol, za své děti, za, za, za...to všechno taky ale především je každý zodpovědný sám, jen a jen sám za sebe. Taková osoba bude konat tak, aby byla zodpovědná svému svědomí a předsvědčení. Dobře, takže tu máme zodpovědného jedince, který pokud možno nemá opouštět cestu dobra, ale přikazuje li to nezbytnost má umět též nastoupit cestu zla. V jakém zájmu může nastoupit cestu zla jedinec odpovědný sám za sebe? Napadá mne v zájmu sebe sama, což je lehce zneužitelná myšlenka na kterou by se dalo lehce zvyknout, a věřím, že ne málo vladařů si taky zvyklo. To jsou ale sobci a ignoranti, kterých sice není málo, ale věřím, že většina ve společnosti má představu o tom co je správné a co už ne. Dobře, takže pokud je společnost tvořena myslícími a odpovědnými lidmi, vědomích si odpovědnosti svých šéfů, ředitelů, úřadu vlády, prezidenta, tak jistě budou chtít pochopit, proč a v jakém zájmu tito lidé nastupují cestu zla, přikazuje li to ta nezbytnost. Další otázkou bude, jak a zdali vůbec osoba nám odpovědná bude mít zájem chtít něco vysvětlovat a obhajovat. Vždyť politici se mohou opírat o vyšší zájem, kterému my jedinci společnosti nemůžeme rozumět, nejsme přece odborníci na zahraniční politiku, ani nerozumíme mezinárodnímu obchodu. Tak se třeba stane, že nám politici „předhodí“ informaci, které se už rozumět dá. Například hrozící nebezpečí. Na to lidi slyší dobře, a když jsou na stole solidní argumenty, tak půl je hotovo. Ano, co třeba chemické zbraně v rukou diktátora, to už je solidní hrozba a stojí za to seřadit šiky a hrozbu potlačit. Fajn, hrozba je prý potlačena, žába z pramene už slezla a můžeme být všichni spokojeni. Co na tom, že hrozba vlastně nebyla hrozbou, hlavně že ta zlá žába je už pryč. Hup a na pramen vlezla žába jiná hodná a dobrá, která všechno ví a všechno umí spravit. Tato bajka, ale nemá poučný konec, dokonce se čtenář může jen stěží orientovat, která postava je kladná a která záporná. Tady politik v roli vypravěče selhal, rozvyprávěl svým posluchačům bajku, která měla hodně hrozivý začátek, ještě trošku hrozný průběh a hodně dobrý konec. Posluchači se ale diví co je to za optický klam, vždyť se zdá, že bajka probíhala od konce. Hodně dobrý začátek, ještě trošku hrozný průběh a děsivě hrozící konec. A co ten vladař, který je odpovědný nám všem ? Co s jeho osobní odpovědností ? Asi žádná nebude, vždyť rozhodoval za nás všechny, a tak možná my všichni můžeme nést kus odpovědnosti za našeho zvoleného vladaře. Co dodat, snad otázku co by doporučil svému vladaři Nicollo Machiavelli ?? Možná by to znělo ve smyslu zatloukat, zatloukat, zatloukat.
P.E.T.E.