Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak málo času
Autor
anaisette
Nekoukej na mě, jsi ten vidoucí
Vidíš snad až na dno duše
Tam se neskrývá nic, co by mělo být spatřeno
Nejčernější sny a touhy, který můžou nejvíc bolet
Jak si dovoluješ
Nedávej tak najevo že VÍŠ a že si PAMATUJEŠ
Tvůj pohled za přivřenými víčky
Vítězství a ještě
Nelítost
Měj trochu soucitu s mým studem a nech ty touhy spát
Ještě se stydím
Ještě přece
Je tak málo času
Už nemůžu
Sama to nezvládnu a až nebudeš stát nade mnou
Abys mě držel za vlasy
A utáhl uzel
Spadnu
Každý pád hlubší než ten minulý
Ale tak hluboko už se nedá klesnout
Poslední dotyk černých očí
Poslední polibek do koutku úst
Už je tak málo času
Ublížils mi
Teď a včera a před týdnem
Je to dva roky a tys mi ublížil
Některé věci se nezapomínají
Měl bys ale znát slušnou míru, chovat se jak se sluší
Ke starým bolestem
Zasaď tu poslední ránu
Tak proč ti to stále dovoluji?
Tak málo času
Jaká šance je ta POSLEDNÍ?
Je to ta na břehu
Ta na náměstí
Ta u kina
Ta co byla naposled poslední
Ta, kdy mě ochutnáváš
Po kyselém víně, po hádkách
Po slzách
Po horké přítomnosti
Po vzájemnosti
Chutnala ta poslední
Ještě si patříme?
Je přece tak málo času
Bříška prstů volají
Po tvých dlaních
Po kapičkách potu v rýhách čar
Kůže tak jemná
Úhoří
Kloužeš mi mezi prsty
Proplouváš začátky a konci mých dnů
Snů
Citů
Pocitů
Jizvy rukou a srdcí
Tolik krve a teď…
NAPOSLED a pak napořád
Nebo půjdu
Tak málo času
Už si nemůžu dovolit čekat
Čekám…..?
Věčnost je relativní
Tisíc šancí
Chci tě
Zvu tě na souboj
Bez odpovědí
A bojovat se bude holýma rukama
Toužím po prohře
Tak si mě VEM
Nikdy jsem před nikým neklečela na kolenou
Ale už je tak málo času