Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSabotáž
13. 12. 2006
1
1
540
Autor
Didye
Sabotáž!
Moře, odnes mě domů.
Moře, odnes moji bolest.
Moře, odnes můj odchod.
Modrá nebesa s bílými mraky jako smetana
Se nade mnou sklánějí.
Ali baba- halí belí, koně v zelí.
V dáli v mlze mahdijský maják
A pevnost s hřbitovem.
Vrhněte se na ně!
Odneste je pryč, chaluhy protivné!
Odneste je tam kde na nás nemohou.
Zmiz!
A je ticho.
Nic neříkající ticho,
plné euforie a zároveň smutku.
Je to fifty fifty.
Chci být tu i tam.
Tam kde je noc i den, jak má být.
Horko i mráz,
alegorie i otevřenost.
1 názor
Je ti 15 let, ta báseň má samozřejmě své nedostatky, třeba závěrečná sloka, poslední řádek vypadává z rytmu, což na konci básně, pokud není něčím zajímavý, vadí dvojnásob, podobně úvod s tím mořem je trochu naivní, našly byse i jiné chybičky, např. ve sloce :
A je ticho.
Nic neříkající ticho,
plné euforie a zároveň smutku.
by znělo lépe v posledním řádku
euforie a smutek zároveň.
Ale má to také dobré stránky - členění, proměnlivou dynamiku, líbí se mi i ten obraz s ukolébávkou, pohádkou a pevností, i s těmi chaluhami.
Zdá se, že ti nedělá těžkost ponořit se do psaní.
Tip a dobrý rok 2007