Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSrdce
20. 12. 2006
2
7
929
Autor
Repetka
Srdce
Samota mlčí,jen se směje
a zlomené srdce bolestí se chvěje
kdo radu srdci,jak nechvět se dá?
Když duše strachy mlčí a hlava se ptá?
Slzy po tvářích,jak déšť se linou,
kdy vsáknou se,kdy s tváří splynou?
Nahá a zranitelná cítí se duše,
žije,přežívá bez emocí, kráčí hluše.
Srdce zlomené v půl duši prosí,
ať ho duše něžně v náručí nosí,
Duše pláče, nemá sílu srdce nést,
může klopýtnout či cestu splést.
Srdce znovu zmatenou duši prosí,
ať jí i přesto ve svém náručí nosí.
Znavená duše se do dlaní zahledí,
to co ona ví, hlava ani srdce nevědí.
Ruku v ruce s láskou zkusila jít,
nad štěstím bdít, u smutku snít.
Přišla samota a lásku jí z dlaní vzala,
duše strádala,hlava se zas jen ptala.
Samota a bolest jí do koutu hnala,
vyčítá si, že tenkrát lásku znala.
Nechce bolest už nikdy víc,
to raději půjde samotě vstříc.
Zlomené srdce tedy s bolestí odmítla,
možnost s ním ruku v ruce jít zamítla.
Srdce pláče,krvácí tiše puká
Když v tom mu láska na rameno ťuká..
7 názorů
Jo jo emoce,taky jsem to nepsala zrovna ve šťastných chvílích.. Ale Deni děkuju