Lampa

LAMPA Před mým oknem svítí a vůbec nepije. Ona stále a pořád tam je. Netrápí ji hlad a nikdy nestoná. Je to na ní znát a přece dobře vypadá. Svítí večer, někdy i ráno, a když doplní ji měsíc, chci ji dát hned jméno. Někdy mi pomáhá, když si chci večer číst. A někdy mě štve, když chci naopak spát. Někdy mě svitem probouzí a někdy s ní usínám. Připadá mi, že se nikdy nerozbije, a že bude vždycky svítit tak, jak má. Ona hodná mluvy je s někým, kdo ji ještě nezná.

---