život

život se prý skládá z radosti, spokojenosti, štěstí, lásky, pochopení, zamyšlení, rodiny a kamarádů..pravda ale já to všechno vidím jinak:

radost neznám, spokojenost že sem zase řízla a ulevilo se (aspoň na chvíli), štěstí že ještě žiju, láska která si se mnou pohrává a jenom bolí, pochopení které se mění v litování které nesnáším, zamyšlení nad tím jestli to má ještě smysl, rodina která o mě ví velké kulové a vědět radši nic nechce, kamarádi kteří mi vklidu podrazí nohy.. tak to chodí u mě, upadnu ale zase se zvednu, a proč vlastně? aby mi ty nohy zase někdo podkop? ty modřiny už se mi přestávaj hojit