Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

nebe

20. 01. 2007
1
1
693
Autor
Teczka

Nebe

 

Temnota ustoupila a ona znova vnímala.

V dáli někdo vyprávěl cosi o andělích.

Otevřela oči.

Spatřila postavu, černý hábit, tvář sklíčenou

a v očích slzy. Stařec.

Z posledních sil toužila toho člověka utěšit.

Ztěží promluvila:

„ Nebojte, každý přece máme svého anděla strážného.“

Pohlédl na ni a zašeptal:

 „Já byl ten Tvůj.“


1 názor

Má to cosi do sebe Jen možná, co kdyby přibylo pár vět a stala se z toho povídka? Tenhle útvar má dost mezer, jako děravá pavučina; povídka má víc možností i prostoru. Můj dojem. Tip za to, že jsem se asi zmýlila, že máš co ukazovat.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru