Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se+3mn0
25. 01. 2007
1
5
950
Autor
running_cz
nepříjemně temná fáze nicoty
ukončená jenom lehkou září
pokoj plný smutku plný samoty
na ničem už nezáleží lháři
nepříjemně temná fáze večera
jenom krůček od propasti snění
další tvář se otočila - nechtěla
uvidět, co pravda stejně není
v nepříjemně temné části na duši
jenom uzlík rozhořčení kleje
rozhodl jsem odhodlání zadusit
stát se jenom dalším svědkem děje
ukončená jenom lehkou září
pokoj plný smutku plný samoty
na ničem už nezáleží lháři
nepříjemně temná fáze večera
jenom krůček od propasti snění
další tvář se otočila - nechtěla
uvidět, co pravda stejně není
v nepříjemně temné části na duši
jenom uzlík rozhořčení kleje
rozhodl jsem odhodlání zadusit
stát se jenom dalším svědkem děje
5 názorů
tak jsem ráda, že jsem tě svojí kritikou nenaštvala...jako bohužel mnoho jiných...
no vidíš, to temno mi bohužel nedošlo:(...hledala jsem v tom nějakou jinou symboliku...tak dík za vysvětlení;)
a naděje je keř stálezelený...jen občas roste na těžko přístupných místech...
running_cz
26. 01. 2007
zjevně máš rozumný přístup ke kritice:-))
tak pěkně po pořádku;):
u názvu poněkud tápu,
požaduji vysvětlení autora;-)!
první sloka:
první dva verše nejsou nijak kontroverzní, jen bych dodala, že pokud je ta tvá temná fáze nicoty ukončena alespoň lehkou září, máš víc štěstí než jiní:-)
další dva verše mi připadají inspirované Mňágou, konkrétně těmito písněmi:
"Svět je, svět je jenom hodinový hotel,
a můj pokoj je studený a prázdný."
(Hodinový hotel)
&
"nic mi není přitom melu z posledního
těžko říct o tom něco konkrétního
stejná slova kolem stejný tváře
a každej sám sobě jsme lhářem"
(Made in Valmez)
(což je možná prostě dané tím, že různé deprese jsou si dost podobné...neber to špatně, nemyslím to tak:-)
druhá sloka:
nemám kritické připomínky, líbí:-)
ty pocity důvěrně znám...
propast snění - to taky vyznívá ještě dost nadějně, nevím...co se mě týče, nazvala bych to jinak...párkrát jsem stála na hraně pádu do jiných světů psychiky...
výstižně to vyjadřuje Krchovský:
"Držím své šílenství v únosných mezích.
Střídavě pobývám na obou březích."
třetí sloka:
chjo, ta je naprosto perfektní...nemám co dodat, tahle mě dostala:-)
tož tak, doufám, žes nepožadoval fundovaný intelektuálský rozbor své tvorby přeplněný cizími výrazy a odkazy na právě módní postmoderní filosofy;-)