Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHappy birthday to me...
02. 02. 2007
0
4
781
Autor
sežerhrušku
Sedím na pohovce s nohama volně přeloženýma přes područku a čtu si. Nečtu knihu. Jsou to přání k mým dnešním pětatřicátým narozeninám. PĚTATŘICET. To slovo mě děsí. Už pě-ta-tři-cet!!! Hrůza...Matně vzpomínám na ty roky, kdy mě ještě děsilo jakýchkoliv -cet.Lidé mi ve dvaceti přišli jako staříci, kteří by radši měli sedět doma a čekat na zubatou. A naráz jsem tu za stařešinu já. Dokonce mi přišel i jeden kondolenční lístek... Fuj.........
No nic, děvče, vstáváme! Musíš ještě uklidit ten svinčík v obýváku a utřít prach na parapetu. Máš přece večer oslavu! A sama dobře víš, že to za tebe nikdo neudělá. Ještěže děti odjely k babičce a vrátí se až zítra. S nimi za zády bys to nestihla snad nikdy...
Aspoň že se mám na co těšit.Motivace k práci nikdy nezaškodí. Doufám, že Saša nezapomene ten poukaz na dovolenou v práci. Musí mi ho předat pěkně přede všemi, ať ženské puknou vzteky!!! To bude ono...
"Crrrrrrrr. Crrrrrr!"
Kdo to asi může být? Vždyť jsem si schválně nikoho nezvala! No potěš. Budu dělat mrtvého brouka.
"Crrrrrrrrrrrrrrrr. Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!"
Tchýně... "Maminko, můj bože, to jste vy? Ale Saša mi říkal, že jede za vámi. Tak kde vlastně je? Museli jste se minout."
Manželova matka nasadila přesně ten obličej, který vídám u Saši, když si myslí, že je pánem světa. "Moje milá, ale Sášenka už u mě nebyl drahně měsíců... A co Andrejek s Esterkou, kde ti se schovávají? DĚTI, POJĎTE DÁT BABIČCE PUSU!"
"Cože?!? Vždyť mi říkal, že máte problémy se žlučníkem a jezdil prý za vámi do nemocnice každý druhý den! Promiňte, Andrej s Esterkou odjeli na víkend k mojí matce. Jen by mi překáželi při úklidu na dnešní oslavu."
"Ale drahoušku, já jsem přece v nemocnici nebyla od porodu Sášenky. To jsi asi špatně pochopila," usmívá se tchýně blaženě. Je vidět, jaké potěšení jí dělá trápit mě. To už mě ale rozlítilo a i přes její neskrývané rozpaky jsem na ni zařvala: "Tak špatně pochopila, jo? Já že jsem to špatně pochopila!!!Kdybyste se radši pořád nezastávala toho svého Sášenky! Kam chodí? A vy to víte! Jste jeho matka a víte všechno!!! Je jako váš ocásek! Dokonce znáte i podrobnosti z naší svatební noci, tak nezapírejte!!!"
Řvala jsem na ni jako utržená ze řetězu. Byla jsem si ale jistá tím, co říkám. Jen by mě zajímalo, co přede mnou ten ničema skrývá...
Když jsem se trochu uklidnila a můj tep se dostal do hranic normálu, pozvala jsem tchýni na kávu do obývacího pokoje. Vpůl páté se vrátil Saša z údajné návštěvy tchýně v nemocnici. Ještě se přezouval v předsíni, když jsem se zeptala: "Tak co maminka, už se jí ten žlučník lepší?"
"Víš, miláčku, doktor říkal, že tam bude muset ještě nějakou dobu zůstat. Nemá tam prý kameny, ale zatím nezjistili pravou příčinu těch bolestí."
Vtom jsem spustila: "Jakých bolestí? No jakých bolestí? Tvoje matka právě sedí u nás na gauči s hrnkem kafe a zrovna nevypadá na to, že by měla nějaké žlučníkové záchvaty! Ty bídáku jeden, jak si to představuješ?!?........."
"Můžeš mě aspoň nechat promluvit?"
"Jo tak mluvit bys chtěl!? Ne! Nejdřív si vyslechneš ty mě!"
"Mamim, jak jsi mi to mohla udělat? Proč jsi sem vůbec jezdila? Vždyť víš..."
"Právě že vím. A nemyslíš si, že by to měla vědět i tvoje žena, Sášenko?"
"Matko, tohle si ještě dokážu vyřešit sám!"
Vkročila jsem do rozhovoru. "Tak řeš!"
"Víš, podal jsem žádost o rozvod... Poslední dobou nám to nějak neklapalo a..."
"A poznal Věrušku. Je to taková mladá, hezká, ..., hodná holka to je."
"Vy ji znáte? Vždyť jste říkala, že už se za vámi dlouho nestavil."
"No, drahoušku, já jsem je tak chodívala pozorovat do té cukrárny na rožku, kam chodili obden. Jednou jsem tam byla pro zákusky a viděla je tam, tak jsem chtěla zjistit, co za tím vězí..."
"Matko!"
"Vlezte mi oba na záda! Už vás nechci v životě vidět!!!"
Sbalila jsem si věci a ještě to odpoledne jsem odjela zpátky k rodičům na Moravu. Jen by mě zajímalo, jak tenkrát Saša vysvětlil všem hostům, kteří mi přišli na oslavu, že už tam tři hodiny nebydlím.................. Happy birthday to me............................
No nic, děvče, vstáváme! Musíš ještě uklidit ten svinčík v obýváku a utřít prach na parapetu. Máš přece večer oslavu! A sama dobře víš, že to za tebe nikdo neudělá. Ještěže děti odjely k babičce a vrátí se až zítra. S nimi za zády bys to nestihla snad nikdy...
Aspoň že se mám na co těšit.Motivace k práci nikdy nezaškodí. Doufám, že Saša nezapomene ten poukaz na dovolenou v práci. Musí mi ho předat pěkně přede všemi, ať ženské puknou vzteky!!! To bude ono...
"Crrrrrrrr. Crrrrrr!"
Kdo to asi může být? Vždyť jsem si schválně nikoho nezvala! No potěš. Budu dělat mrtvého brouka.
"Crrrrrrrrrrrrrrrr. Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!"
Tchýně... "Maminko, můj bože, to jste vy? Ale Saša mi říkal, že jede za vámi. Tak kde vlastně je? Museli jste se minout."
Manželova matka nasadila přesně ten obličej, který vídám u Saši, když si myslí, že je pánem světa. "Moje milá, ale Sášenka už u mě nebyl drahně měsíců... A co Andrejek s Esterkou, kde ti se schovávají? DĚTI, POJĎTE DÁT BABIČCE PUSU!"
"Cože?!? Vždyť mi říkal, že máte problémy se žlučníkem a jezdil prý za vámi do nemocnice každý druhý den! Promiňte, Andrej s Esterkou odjeli na víkend k mojí matce. Jen by mi překáželi při úklidu na dnešní oslavu."
"Ale drahoušku, já jsem přece v nemocnici nebyla od porodu Sášenky. To jsi asi špatně pochopila," usmívá se tchýně blaženě. Je vidět, jaké potěšení jí dělá trápit mě. To už mě ale rozlítilo a i přes její neskrývané rozpaky jsem na ni zařvala: "Tak špatně pochopila, jo? Já že jsem to špatně pochopila!!!Kdybyste se radši pořád nezastávala toho svého Sášenky! Kam chodí? A vy to víte! Jste jeho matka a víte všechno!!! Je jako váš ocásek! Dokonce znáte i podrobnosti z naší svatební noci, tak nezapírejte!!!"
Řvala jsem na ni jako utržená ze řetězu. Byla jsem si ale jistá tím, co říkám. Jen by mě zajímalo, co přede mnou ten ničema skrývá...
Když jsem se trochu uklidnila a můj tep se dostal do hranic normálu, pozvala jsem tchýni na kávu do obývacího pokoje. Vpůl páté se vrátil Saša z údajné návštěvy tchýně v nemocnici. Ještě se přezouval v předsíni, když jsem se zeptala: "Tak co maminka, už se jí ten žlučník lepší?"
"Víš, miláčku, doktor říkal, že tam bude muset ještě nějakou dobu zůstat. Nemá tam prý kameny, ale zatím nezjistili pravou příčinu těch bolestí."
Vtom jsem spustila: "Jakých bolestí? No jakých bolestí? Tvoje matka právě sedí u nás na gauči s hrnkem kafe a zrovna nevypadá na to, že by měla nějaké žlučníkové záchvaty! Ty bídáku jeden, jak si to představuješ?!?........."
"Můžeš mě aspoň nechat promluvit?"
"Jo tak mluvit bys chtěl!? Ne! Nejdřív si vyslechneš ty mě!"
"Mamim, jak jsi mi to mohla udělat? Proč jsi sem vůbec jezdila? Vždyť víš..."
"Právě že vím. A nemyslíš si, že by to měla vědět i tvoje žena, Sášenko?"
"Matko, tohle si ještě dokážu vyřešit sám!"
Vkročila jsem do rozhovoru. "Tak řeš!"
"Víš, podal jsem žádost o rozvod... Poslední dobou nám to nějak neklapalo a..."
"A poznal Věrušku. Je to taková mladá, hezká, ..., hodná holka to je."
"Vy ji znáte? Vždyť jste říkala, že už se za vámi dlouho nestavil."
"No, drahoušku, já jsem je tak chodívala pozorovat do té cukrárny na rožku, kam chodili obden. Jednou jsem tam byla pro zákusky a viděla je tam, tak jsem chtěla zjistit, co za tím vězí..."
"Matko!"
"Vlezte mi oba na záda! Už vás nechci v životě vidět!!!"
Sbalila jsem si věci a ještě to odpoledne jsem odjela zpátky k rodičům na Moravu. Jen by mě zajímalo, jak tenkrát Saša vysvětlil všem hostům, kteří mi přišli na oslavu, že už tam tři hodiny nebydlím.................. Happy birthday to me............................
4 názory
Úvod je dle mého docela originálně pojatý, ale jak se začne sklouzávat ke klasickému tématu nevěry, už je to poměrně za vlasy přitažené a závěrečná hádka se svými obviňujícími výkřiky jak vystřiženými z časopisu pro ženy ve středních letech působí přepjatě. Trocha netypičnosti a gradace by neuškodila.