Kdy to skončí ...

KDY TO SKONČÍ ...

 

Má vrásčitou tvář

V ní odevzdanost

Lhostejnost

A lítost

 

Sedí ani nedutá

V rohu

Tak úzká místnost k přežití

Bez oken

Bez věcí

Bez lidí

Bez slunce

 

Jen tma a děs

Potí se

Chvíli řve a mlátí hlavou do prázdna

Klesne vyčerpáním

Pak se marně snaží rozpoznat obrysy prstů svých

V hrůze

 

Nikdy nepoznal svět

Narodil se do temnoty

Do místnosti

Ani nemá tušení, co odehrává se

Za zdmi

Tak pomalu se sunoucími

Svírající již

Tak přeplněný prostor

 

Toto je jeho svět

Tma a stěny, jež ho trýzní

Už roky sedí zde

Už léta čeká

Až ho ony mocné kvádry rozdrtí na nejjemnější prach

 

Kdo to způsobil

Kdo ho uvěznil

Marně ptám se všech

Proč nesmí vědět

Proč je mu odepřen svět

POMOZTE MU VEN !!!

 

On však oděn v okovech

Vyslovil odpověď :

                                 MAMA !

---