Báseň zoufalá o tiskárně

Naštvaná jsem od rána,
neb barevná ta tiskárna
proti mně své pikle kuje,
mě nepokrytě provokuje
a hlasitě povykuje:
PAPER JAM, LOAD TRAY ONE!
Papír je přípiš pomačkán!
Jen všimněte si, hola hou,
CYAN TONER EMPTY, MAGENTA zas LOW!
WASTE BOTTLE FULL!
A já lítám jako vůl,
modlím se vkleče i vstoje
a skáču kolem svéhlavého stroje.

Už přešla hodina a půl,
však stále prázdný je můj stůl...
"Máš pro mě stránky potištěné?"
"Promiňte, šéfe, zdá se, že ne ne"
co povím dál, on dávno tuší:
"Nemohu za to, na mou duši!
Tiskárna do týmu mě přijmout nechce,
přemluvit ji, či zkrotit nejde lehce..."
rozpaky koktám, před šéfem stojím jako troup.
Mávne rukou, oči obrátivši vsloup,
"Raděj napište to ručně!"
nařídí mi poté stručně.

Teď doma ležím s nemocí,
kdepak, mně stroje sotva budou pomocí...

---