U jezera

Vychutnejte si tu kr8snou chvíli, jako jsem si ji vychutnal já.......

Nedávno jsem se byl projet na kole. Cestou zpátky jsem se zastavil na chvíli u jezera. Je to takové menší jezírko vzniklé z nějakého sádrového lomu ležící na kraji Opavy. Říká se mu poeticky Stříbrné. No co mám povídat, byla to krása. Zapadající slunce vylévalo svůj bol do krvavé oblohy a několika malých obláčků. Ve slabě zvlněné hladině jezera se odrážely krásné barvy, od modré přes fialovou až k červené. Na tu vodu bych se vydržel dívat hodiny. Ozýval se cvrkot cvrčků, šplouchání ryb lapajících hmyz, vrnění navijáků několika rybářů a bouchání míče několika mládežníků hrajících opodál volejbal. Procházel jsem se pomalu trávou kolem břehu jezera a vychutnával tuto chvíli. Pocit klidu a míru zalil mou duši. Žbluňk! Voda daleko od břehu se hravě rozběhla v několika kruzích. To jeden z rybářů nahodil daleko návnadu a teď ji rychle přitahoval ke břehu. Ryba žádná nezabrala, ale to jej neodradilo od dalších pokusů. A já se procházel, ignoroval komáry a přemýšlel. Prolétávající letadlo zanechalo na západním obzoru krátkou čáru srážených par. V záři slunce to vypadalo jako rudá rána, rána z níž vytekla na nebe všechna ta červeň. Za čarou se vytvořila další, je to jako morseovka. Že by nám příroda něco chtěla sdělit? Co asi? V tom poklidnou atmosféru narušil nějaký šílenec jedoucí nebezpečnou rychlostí na výkonné motorce po silnici. Naštěstí jel tak rychle, že burácivé zvuky motoru už zanikají v dálce. Už to zní jen jako bzučení čmeláka ... teď jen komára ... a už je klid. Na protějším břehu je na vycházce nějaká rodinka. Jejich pes vběhl do vody a cáká na všechny strany, tomu říkám radost ze života. Rybáři s takovou toho moc nechytí. Ale nezdá se, že by jim to vadilo, v klidu a mlčky dál stojí či sedí u svých prutů. Panička volá: "K noze! K noze!", ale pes ji spíše ignoruje. Nakonec z vody vybíhá a rodinka pokračuje v cestě. Slunce už zapadlo. Stále přemýšlím. Jaké krásné okamžiky prožívám. A jak by to bylo ještě lepší, kdybych tam byl s milovanou dívkou. Drželi bychom se za ruce a ... „VZPATAMUJ SE! Vždyť ty žádnou dívku nemáš, tak nech toho planého snění a jdi domů!“, to se ozval jedna myšlenka. No co se dalo dělat – odjel jsem domů. Taky jste si někdy vychutnali něco podobného?

---