Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

šeptej.... jen pro tu chvíli, i když to bolí

15. 02. 2007
2
3
766
Autor
leo.atrid

budeš mi chvíli šeptat tisíc lží

abych v nich našel zrnko pravdy

a pak odejdeš a necháš...

...(nedokážu to popsat...)...

..asi...

..mě..

.samotného.

 

Polibky, co tolik pálily jsou dnes chladné jak led

dotyky, co hřály mne mi rozkrývají kůži

vlasy, co jsem hladil mne dusí v ústech

a oči, do kterých jsem tak dlouho hleděl

...a možná v nich něco hledal...

jsou najednou prázdné a plné bolesti.

 

musela jsi jít

vím, nenašla bys klid

v mých očích, to co dřív

už není... ale ani v tvých

 

ztrácíš se v mlze, máš rudé oči

pod krvavou rtěnkou je vybledlá růž

už nevěříš mi, že jsem chtěl být

v tvých očích ten anděl...

...teď jsem prázdný stín

 

skončí to tak náhle

jako střela, co roztříští tvůj sen

přišla jsi, odešla, to je zákon

kterým se řídíme.

nezničím svět ani nezastavím čas

(i když jsem tisíckrát ti sliboval)

nemůžu slíbit, že nezapomenu

ale wím

jen jedno.

 

i miss you.....

 

 

 

...Tak tanči, má tanečnice.Protanči se mnou celý večer a svůj dech vdechni do mých plic. Protože v těch okamžicích jsi ta, která pro mne musí tančit. tvůj tanec je tvá záchrana: tvůj tanec je tlukot mého srdce....

 


3 názory

aj mne sa páči

proč to tu nikdo nečetl? no, skoro nikdo... to je hezký... *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru