Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sešeptej.... jen pro tu chvíli, i když to bolí
Autor
leo.atrid
budeš mi chvíli šeptat tisíc lží
abych v nich našel zrnko pravdy
a pak odejdeš a necháš...
...(nedokážu to popsat...)...
..asi...
..mě..
.samotného.
Polibky, co tolik pálily jsou dnes chladné jak led
dotyky, co hřály mne mi rozkrývají kůži
vlasy, co jsem hladil mne dusí v ústech
a oči, do kterých jsem tak dlouho hleděl
...a možná v nich něco hledal...
jsou najednou prázdné a plné bolesti.
musela jsi jít
vím, nenašla bys klid
v mých očích, to co dřív
už není... ale ani v tvých
ztrácíš se v mlze, máš rudé oči
pod krvavou rtěnkou je vybledlá růž
už nevěříš mi, že jsem chtěl být
v tvých očích ten anděl...
...teď jsem prázdný stín
skončí to tak náhle
jako střela, co roztříští tvůj sen
přišla jsi, odešla, to je zákon
kterým se řídíme.
nezničím svět ani nezastavím čas
(i když jsem tisíckrát ti sliboval)
nemůžu slíbit, že nezapomenu
ale wím
jen jedno.
i miss you.....
...Tak tanči, má tanečnice.Protanči se mnou celý večer a svůj dech vdechni do mých plic. Protože v těch okamžicích jsi ta, která pro mne musí tančit. tvůj tanec je tvá záchrana: tvůj tanec je tlukot mého srdce....