Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolest
15. 02. 2007
2
4
961
Autor
K.opretina
Oči vpadlé, ústa němá, zkřivená bolestí,
jemnost tváří rozmáčely proudy slz.
Uši hluché všednosti všech věcí
a tělo chromé, žalem zborcené...
Úsměv ze rtů zmizel,
i smích už je ten tam
a z očí pryč je zájem
i radost, touha, žár...
Jen zármutek vším prochází,
a nechce dát žít duši.
To on tíží to rozervané srdce
a jeho touha žít, však necítit je krutá.
To bolest, ta ovládá to tělo,
a krade sílu, co v něm ještě zbývá.
A nikdy nemá dost, tak krutá je,
ta nenasytná královna prázdna.
jemnost tváří rozmáčely proudy slz.
Uši hluché všednosti všech věcí
a tělo chromé, žalem zborcené...
Úsměv ze rtů zmizel,
i smích už je ten tam
a z očí pryč je zájem
i radost, touha, žár...
Jen zármutek vším prochází,
a nechce dát žít duši.
To on tíží to rozervané srdce
a jeho touha žít, však necítit je krutá.
To bolest, ta ovládá to tělo,
a krade sílu, co v něm ještě zbývá.
A nikdy nemá dost, tak krutá je,
ta nenasytná královna prázdna.