Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnděl Kim
16. 02. 2007
1
4
886
Autor
NEVE
Jmenovala se Kim.Kdysi to byla normální holka z normální rodiny,normálního světa,ale neměla normální život.
Právě jí bylo pětadvacet let.
Každý jí obdivoval,byla známá režisérka a objevovala se snad v každém televizním vysílání.
Byla anděl mezi zářícími hvězdami,jak o ní vyprávěl její otec.
Užívala života,snila.Byla tak divoká,až moc divoká pro tento svět.
Teď vám vyprávím její příběh se slzami v očích,vždyť ona mi tak chybí.
Psal se rok 1969.To Kim právě dotočila svůj první celovečerní film a stala se slavnou.
Všichni jí obdivovali,milovali.Všichni jí chtěli,přetahovali se o ní.Dokola jen rozhovory a reportáže.
Však znáte ty každodenní příběhy slavných.Že ne?Tak já vám povím ten Kimin.
Potkal jsem jí na jednom večírku.Usmívala se na mne a já jí pohledy vracel.
Tančily jsme spolu,líbaly se a poznávaly.Uběhlo pár týdnů a já si uvědomil,jak moc jí miluji.
Chtěl jsem jí to říct,tak jsem za ní šel.Otevřela dveře,bledý výraz bez náznaku úsměvu.
Poslala mě pryč,křičela na mě.Nechápal jsem nic.Možná ano,ale nechtěl jsem.
Drogy!!!Vždyť přeci všichni slavní jim propadají,ale přeci né Kim!!!
Neviděl jsem jí asi měsíc.Až pak jsem jí potkal,byla stejná.Stejně krásná,přirozená,ale její oči byly jakoby v jiném světě.Pak zmizela,hledal jsem jí.
Odvážil jsem se vejít na dámské toalety.Byly tam patery dveře.
Věděl jsem,že za jedními z nich se určitě skrývá.První byly zavřené a nikdo se neozýval.
Bušil jsem do dveří ,křičel,ale nic.Trvalo mi snad půl hodiny než jsem je vyrazil,ale nikdo za nimi nebyl.
Tak za dvě hodiny jsem odkráčel z baru,když v tom kolem mne projelo policejní auto a pohřební vůz.Jako bych něco tušil běžel jsem zpátky.
Kim našli v páté toaletě.Tenhle svět opustila s drogou.
Ale vždyť já tam byl.Třeba ještě žila.
Snažil jsem se pohnout dveřmi,zatím co můj anděl odcházel do nebe.
Ale nedivím se,neb má Kim:
Byla příliš krásná na to aby umřela
a příliš divoká na to aby žila.
Právě jí bylo pětadvacet let.
Každý jí obdivoval,byla známá režisérka a objevovala se snad v každém televizním vysílání.
Byla anděl mezi zářícími hvězdami,jak o ní vyprávěl její otec.
Užívala života,snila.Byla tak divoká,až moc divoká pro tento svět.
Teď vám vyprávím její příběh se slzami v očích,vždyť ona mi tak chybí.
Psal se rok 1969.To Kim právě dotočila svůj první celovečerní film a stala se slavnou.
Všichni jí obdivovali,milovali.Všichni jí chtěli,přetahovali se o ní.Dokola jen rozhovory a reportáže.
Však znáte ty každodenní příběhy slavných.Že ne?Tak já vám povím ten Kimin.
Potkal jsem jí na jednom večírku.Usmívala se na mne a já jí pohledy vracel.
Tančily jsme spolu,líbaly se a poznávaly.Uběhlo pár týdnů a já si uvědomil,jak moc jí miluji.
Chtěl jsem jí to říct,tak jsem za ní šel.Otevřela dveře,bledý výraz bez náznaku úsměvu.
Poslala mě pryč,křičela na mě.Nechápal jsem nic.Možná ano,ale nechtěl jsem.
Drogy!!!Vždyť přeci všichni slavní jim propadají,ale přeci né Kim!!!
Neviděl jsem jí asi měsíc.Až pak jsem jí potkal,byla stejná.Stejně krásná,přirozená,ale její oči byly jakoby v jiném světě.Pak zmizela,hledal jsem jí.
Odvážil jsem se vejít na dámské toalety.Byly tam patery dveře.
Věděl jsem,že za jedními z nich se určitě skrývá.První byly zavřené a nikdo se neozýval.
Bušil jsem do dveří ,křičel,ale nic.Trvalo mi snad půl hodiny než jsem je vyrazil,ale nikdo za nimi nebyl.
Tak za dvě hodiny jsem odkráčel z baru,když v tom kolem mne projelo policejní auto a pohřební vůz.Jako bych něco tušil běžel jsem zpátky.
Kim našli v páté toaletě.Tenhle svět opustila s drogou.
Ale vždyť já tam byl.Třeba ještě žila.
Snažil jsem se pohnout dveřmi,zatím co můj anděl odcházel do nebe.
Ale nedivím se,neb má Kim:
Byla příliš krásná na to aby umřela
a příliš divoká na to aby žila.
4 názory
No mne sa ani ten pribeh nepaci...taky tuctovy...od zaciatku som vedel, ako sa to skonci...neprinieslo to nic nove...iba to, co sme uz stokrat videli a poculi...
Milá NEVE, vím, že tu máš napsáno, že nestojíš o hlubší kritiku, ale přeci jenom - můžu pár slov?
Líbí se mi tvůj příběh. Bohužel se tam vloudilo pár pravopisných chybiček a ještě - když uděláš za slovem čárku, tak pak následuje mezera a pak další slovo. Není to důležitý, ale prostě to tak má být a lépe se to čte. Tak asi tak :-)