Ctitel, co se ostýchal

Ctitel, co se ostýchal (pro Soňu)
 
                Po noci, co mi dnešek vzal
                Pod vlivem vína a lásky svátku
                Píšu ti jen tak na památku
                            Píšu jak přítel, co ti lásku dal
                            Mlčím jak ctitel, co se ostýchal

                                 Té noci, kdy jsem myslíval
                                                Myslel jen na tebe sám mezi všemi
                                                Na srdci slova „Poddej se mi“
                                Mluvím jak ten, kdo nic nezačal
                                Mlčím jak ctitel, co se ostýchal

V té tmě, kdy jsem se vysmíval
                Srdci, jak nedočkavě hřeje
                Srdci, co druhé rozesměje
                            Smíchem se snažím zakrýt žal
                            Mlčím jak ctitel, co se ostýchal

                             Té noci jsem se odevzdal
                                            Lásce, co ještě nezačala
                                            Co nesmyslně pospíchala
                                                            Chci dostat zpátky, co jsem dal
                                                            Dál ale mlčím o tom, co jsem psal

Mlčím jak ctitel, co se ostýchal