Rána osudu

Leží na mokré podlaze. Sanží se pravidelně dýchat. Nedaří se jí to. Má strach. Chce se zvednout
a odejít. Nemá na to však sílu. Chce se probudit z toho zlého snu. Není to však sen.
Její bílé šaty už nejsou bílé. Mají barvu zasychající krve. Krve své lásky. V leže ho objímá,
nedokáže se ho vzdát. Na to nemá sil. Nemá síly vůbec na nic. Ještě před pár hodinami byli
nejšťastnějšími lidmi na světě. Vše je pryč... láska, kariéra.... její život.
Co se to jen stalo??
Měla na sobě ty nejkrásnější šaty, které si jen dokázala představit.  Plnil se jí velký sen. Sen
stát se zpěvačkou. Měla vystouení když po ní někdo vystřelil. On jí zachránil. Ale obětoval kvůli ní život.
Právě jeho objímá, právě jeho krev schne na jejích bílých šatech.
On je její láska.
Zachránil ji vůbec???
Vše se to stalo tak rychle. On to ještě nevěděl. Netušil, že vlastně nezachránil jednoho člověka,
ale dva... nevěděl ,že s ním čeká dítě.
Nejraději by se zabila a šla za svou láskou. Chtěla se zabít. Neudělala to. Neudělala to kvůli svému
dítěti. Nechce zničit další život. Ale co bude dělat?? Je jasné, že ji chce někdo zabít.
Ale kdo? a hlavně proč??

---------

Uplynulo patnáct let od toho co se to stalo. Dokázala se vrátit k normálnímu životu.
Má patnáctiletou dceru Lis. Už v patnácti letech je slavnou zpěvačkou a pokračuje
v načaté dráze své matky. A doufá, že ji nepotká stejný osud....