Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýkřiky do Tmy
18. 02. 2007
1
2
633
Autor
jim
VÝKŘIKY DO TMY
Stojíme a kolem nás
neprodyšná temnota
Výkřiky do tmy
z úst se linou
za svitu luny
v pohaslém městě
věčného bolu
Pláčeme bolestí
jenž nám očkuje svět
Láska pohasla
Mrtvých přibývá
Není svoboda
Vládne nenávist
Pravda zemřela !!
PROSBA
Jen malou chvíli
Chci tady stát
Jen malou chvíli
Chci pohlazení
naději
lásku rozdávat
Jen malou chvíli
Než půjdu spát
MODLIDBA
Pane Můj jediný
Dopřej nám spánku
Dopřej nám lásku
Pane Můj jediný
V útrobách ukrytý
Kdo je dnes bez šrámu
Kdo je dnes bez viny
Pane Můj jediný
- prosím potiše –
ať ráj není snem
Pane Můj
Amen
MÁM V SOBĚ MÁM
Smutek Strach Pláč
Srdce Mozek Prach
Mám v sobě mám
Pohlazení
Lásku k Vám
Sebe roztrhám
Sebe Vám dám
Sám jsem však sám
Nepochopen
Odmítán
Mám v sobě mám
Smutek Strach Pláč
Srdce Mozek Prach
NAPIŠ BÁSEŇ
Dej mi jednu báseň ať vidím
Jak si mě ceníš
Co pro tebe znamenám
Zda mě stále ještě miluješ
CESTA
Černá křivolaká
linoucí se za obzory
poseta prachem
kameny a slzami
Rýhy po zemi Té
kde spočinout
je nám souzeno
v tichém objetí
Prožívat v dojetí
každý rozbřesk
večerní soumrak
A cesta ?
Cesta stále stejná
Dětství Škola Vojna
Políbení od zubaté
Ohnutá záda
Ústa bez jazyků
Ticho místo výkřiku !
Černá křivolaká čára našich osudů
valý se kupředu a nevidět břeh
Porody v krvi a potu
Nekonečno ve svitu luny
A mořské vlny
omývají tváře slepých otroků
Schází nám dech do dalších životů
Cesta je samý vzdech
Pláč místo výkřiku !!
TŘÍSKY
Kácí se les
létají třísky
Zachvácené davy běsy
umírají lásky
Padají stromy
vzrostlé břízky
Zůstali jsme sami
dolujeme střípky
z pamětí
Vše ubírá se
od deseti k pěti
A všechny děti
neznají krásu
jen třísky
Neznají nic
Vzývají zlaté tele
Mít stále víc
Jen pro sebe
STLOUKÁNÍ ŽIVOTA
Studené kapky padají na krajinu
Chodby panelových domů
plné zlomených vazů
zbýrajících potiše zbytky žvanců
ze stolů nových vládců
Všude kolem skrytá bolest
Žije se od rána do večera
Neustálé stloukání života
Žije se ve válcovně kapitálu
Bez ducha a bez slov
Bohatí jsou bohatší
A chudí ať zdechnou
Ať zdechnou!!
Narodí se noví
A kolo dějin nestojí
Stále se točí.
JMÉNO
Ptají se mnozí
Hodní i zlí
Jak prý se jmenuji
Jméno mé však jest je zbytečné
Důležité je mít srdce
Jeli srdce netečné
a probouzí se pouze po Whisce
Pak jméno ať zní třeba vznešeně
To nespraví
POZNÁNÍ
Lipové květy
září v černém slunci
Pod víčka se derou
bolesti všední
Letí supi
Nebe je v tanci
Soudné dny přijdou
Padni komu padni
Inter arma silent musea
Zubatá jede na voze
zvesela si píská
Satan v andělské podobě
z podia hřímá
na krvavé pozadí
Vládne potištěný papírek
a místo srdce led
místo mozku díra
a smrdí síra
Všechno jde koupit
za vše se platí
i za to smetí
u cest do nikam
KAPITALISMUS
Betonová šeď
v tvých očích
z nich jde strach
Led a svinstvo
mezi tvými prsty
kterými hladíš kolem jdoucí
Rybí škleb
na tvé tváři
jenž má býti smíchem
a pod nohama
miliony mrtvých z válek
pro bachor bezedný
jenž pohltí vše
i sny
i ideály
NA SVĚTĚ
Na světě je zase o něco více chudých
pár šílených generálů
málo bohatých a moudrých
mnoho prachatých a hloupých
a parfém značek tvých
stále v peřinách mám
Na světě zas o něco méně lásky
po ulicích matky jdou plačky
znovu Kristus nese svůj kříž
na oknech ocelová mříž
a hvězdy tak krásně září
na černém nebi bezmračném
Na světě při snění vše je harmonické
Probudí nás lomozy válečnické
Vraždění ve jménu pokroku
A tak všichni řveme do kroku
„ještě více krve a bolu!“
Vždyť na světě
je plno vůdců stád
a volů !!
KONSTATOVÁNÍ
Čím víc se rozhlížím
Tím víc zjišťuji
Že modrý pták je drak
A rudá růže plevel
A nepomůže nám ani Šavel
A už vůbec ne Klaus
Jen my sami
Naše ruce Naše hlavy
NAPOSLED
Končím Končíš Končíme
Nic netrvá věčně
Je mi trapně
Chce se mi smát
A taky spát
Až se mi bude chtít
Něco mě napadne
Sednu a budu psát,psát,psát
Od rozbřesku do soumraku
Nebudu jíst,nebudu pít
Pouze a jenom veršovat a snít.