Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seToulky poezií
20. 02. 2007
2
4
501
Autor
Erinye
Když vedle tisíců tváří vnímám jen tu Tvou,
nedokážu říct, že nemiluju
a ze všech lží věřím té Tvé
..rázem potápím skepse do tajů lehkomyslnosti..
odkázaná na stíny melodií,
v zákrytu slov zakopávám o smítka z beznadějí,
v lítostech hledám ten důvod,
proč dozněla a zapomněla zpívat
ale už chápu
nemůžu žít přece minulostí...
otevřete bránu,
vylétnu a pár těch smítek
si odnesu na křídlech
pro těžkosti bytí
/vždyť jen dýchat by bylo moc jednoduché/
4 názory
troška prekomplikovaná (potápím skepse do tajů lehkomyslnosti a pod.), ale ako celok to nevyznieva zle
Líbí se mi, nejde jen po povrchu, ale do hloubky. Láaka je často propojená i s bolestí, především, když ten druhý jí nesdílí nebo přestane sdílet. Mého nitra jsi se dotkla, oslovila.
Líbí se mi, nejde jen po povrchu, ale do hloubky. Láaka je často propojená i s bolestí, především, když ten druhý jí nesdílí nebo přestane sdílet. Mého nitra jsi se dotkla, oslovila.
Celá básnička jsou hezk áslova, ale skutečně do duše mě zasáhl jen prolog, resp. poslední verš. Za ten máš taky ten tip.. *