Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVčerejší - už opět dnešní...
26. 02. 2007
0
0
544
Autor
Meleo
Pokulhávám - celým já se v Tobě nořím,
opatrně - hlavně ne rychle, dokud ta svíce ještě hoří.
Zastav čas a čas, prosím čas mi dej,
jak dlouho to zříkání budu slyšet, taky aby mi bylo hej.
Sobectví už odešlo s těmi předchozími,
asi to bude sebeláska, ktera se do Tebe tak noří,
asi to bude pro Tebe něco, co nechceš,
ač zbraň je to pro mě bodává, ty ve mě rosteš.
Nechci vrátit čas, nelituji, je to krása, a já ji
chci ochutnávat dále, chci si s Tebou knížku psát,
postupně a časem Tě dále poznávat,
to poslední, co bych chtěla - vzít svobodu Tvoji.
... co nechci to vím jistě, trest můj je to že vím, co jistě chci?
Odpovíš mi časem...a růži necháš na zemi kvést?