Ty a já, Já a Já…

....Nejsem blázen....

Nic mi už raději nevysvětluj! Prosím! Ne to nejde! Přece si nemyslíš, že já..? Ne já si už nic nemyslím. Není si už co myslet. Co se stalo se stalo. Nic mi raději neříkej! Nechci slyšet další lži. Já ti ale nelžu, vážně. Já za to nemůžu! To on! Kdo on? Nechejme toho. Včera jsem v lese našla berušku. Třikrát jsem ji odfoukla…třikrát spadla na zem. Ale vždycky se vrátila na to samé místo. Je se mnou už druhý den. A ještě pořád mě neopustila. Sedí si tu na stole na disketě a spi. Myslím, tedy, že spí…Nikdy nepoznám co dělá…ale vypadá že spí…. O čem to tu prosím tě plácáš? Jaká beruška? Chtěl bych to vyřešit. ….Chci abys věděla, že já vážně… Asi nespi..Podívej! Teď se protáhla….a roztahuje křídla…a jde…..ty jo….jak to tu může vydržet?..Leze si tu po stole a vůbec, nepřijde Ti zvláštní, že se mě tak drží? Odehnala jsem ji už tolikrát a ona je tu pořád se mnou… Ach jo….s tebou není řeč.. Co myslíš, existuje převtělování?…Podívej!…jak rychle leze po tom kalendáři. Jak se snaží…. No, co obyčejná beruška……To mi děláš schválně..? Víš, napadlo mě, že to třeba není obyčejná beruška. Že to je třeba nějaká duše jen v její schránce…Někdo z minulosti mě chce něco vyřídit. Nebo třeba je to někdo z budoucnosti. Že se někdo vrátil v čase aby mě varoval…před něčím…ale že .. Ta je ale šikovná. Nedokážu si představit, že bych měla mít tolik noh co ona..a umět s nima šplhat tak dobře po kalendáři. Ježiši? Seš normální? Asi ne. Zajímalo by mě….náhodou nevíš, jestli existuje i berušák?..Víš co…říká se vždycky beruška, ale vlastně nevíš jestli to je beruška nebo není…jestli je ženského pohlaví anebo ne… Cože?! Moc tě Prosím, dej s tím pokoj! A vůbec jak dlouho může taková beruška žít? Dny, měsíce..? Roky? Víš, je to zvláštní, ale …třeba je ta beruška vážně převtělená duše… Ach jo…Takže ..porozprávíme o berušce? Ne vážně mě nezajímá, co se stalo. Jako mě nezajímá co se stane. Mě zajímá, proč se mě ta beruška tak drží. Uměl bys mi to vysvětlit?

---