Prostě tak

Teď  už chápu co jsi mi chtěl tehdy říct.

Tehdy, když jsme byli ještě malé děti,

a ty jsi stvořil slunce a čekal´s, že mě to ohromí.

A já ti na to jenom řekl:

víc toho neumíš?

Dnes i já dělám stejné chyby

A se stejnou zarputilostí,

jako jsme tenkrát sázeli první stromy,

se snažím najít smysl života

< navíc na úplně stejné zemi >

a ty se mi jen směješ "pod vousy".

Jen mě nech, víš že už jsem takový...

Aki