Ježek

Blankyt setřel někdo z nebe,
občas šmouha zbyla mu,
mezi mraky hledám Tebe,
možná mu spravím fasádu..

Mezi kolejnice dneška vešlo se i nazítří,
zahlédla sem ve tmě ježka,
pádil směrem k Vltavě..
cupital a vrávoral velice bezhlavě...
řítil se do zřícenin vět..
do toho co po nich zbylo,
lepší je nic nevědět...
co dál s ježkem asi bylo.
Možná skočil do Vltavy...
zimi kruté bojí se,
možná jenom smočil čumák a teď někde choulí se..

Každopádně to má dobré,že neni člověčí,
ježkům totiž moji milí lépe se člověk zavděčí.
Taky svátky Vanoční jistě ježek neřeší,
zatím co město samé davy,ježek se choulí v ořeší.