Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDrahá Karinko
04. 03. 2007
1
5
1159
Autor
Starrystar
Jmenuji se Iveta a mám jeden problém. Má jednoduché pojmenování. Nešťastná láska. Prožila si ji kdejaká dívka. Zamilování do té nesprávné osoby je skoro běžné. Octnutí se v milostném trojúhelníku, najít přílišné zalíbení ve svém učiteli, v někom, kdo se nelíbí okolí, či snad v bohémském volnomyšlenkáří, který má sice své kouzlo, ale pro lásku není stvořen. Anebo.. Ve své kamarádce…
Dopsala jsem dalších ze svých úvah, které mi slouží jako dobré odreagování, uložila si je na místo a jdu se obléct, abych se mohla jít projít se sáňkami a svou, téměř dvouletou, sestrou, která tolik miluje sníh..
„Koukni, to je bukvice.“ Ukázala jsem na zem a zvedla plod jednoho ze stromů nad námi, když jsme se konečně po dlouhé přípravě vydaly ven.
„Bukyce.“Zopakovala.
„To jsem já..“ Zvedla jsem s úšklebkem mého černého humoru tu věc, co slouží v zimě jako potrava prasátkům a strčila ji do kapsy.
Napadá mě tisíc myšlenek. Ale všechny se točí klem jediné osoby. Vytáhla jsem tedy z kapsy mobil a začala jsem si je tam zapisovat. Malá Káťa se stejně věnuje prohrabávání haldy sněhu.
Tvoji krásu mi připomíná i zasněžená stráň. Karinko moje. Zrcadlí tvůj jemný půvab, který hraničí nebezpečnou krásou. Jako vykrajované vločky v přemíře tvořící laviny.
„Na sánky!“ Volá na mě sestra
„No jo.“ Vzala jsem toho prcka, nabaleného jako malého medvídka a posadila na sáně.
„Pán.“ Oznámila mi Káťa, že před námi někdo jde.
„Ano, pán.. Máš recht. Jen je v tom jeden háček, Káťo.. Mě už pánové asi nějak neberou.“ Svěřila jsem se první osobě.
Ještě z toho nemá rozum, takže nic neřekne dál. A vesměs ani nepochopila podstatu. Docela se mi ulevilo, když jsem jí to pověděla.
Otočila jsem se na ni. Usmívá se jako bych vyplodila bůh ví co světoborného a vtipného. „Tvoje starosti bych chtěla mít. Takovej nevinnej pohled.“ Hmm Nevinej.. Napadají mě další myšlenky.
Dětský úsměv, smích blázna, roztomilá pusinka.. Hned po příchodu jsem se je rozhodla hodit na papír, dokud jsou čerstvé. Podle toho poznám svého anděla. Toho, co má čertovské manýry.
„Ty ses ani nesvlýkal?“ Napomenula mě máma. „A co to tu zas čmáráš? A co Katka? Nevadí ti, že je nabalená jak Yetty?“
„Ale..“
„Co to vůbec furt píšeš?“
„Nic.. Pojď Karin.. Teda, Káťo..“ Asi jsem se u toho trapného přeřeku i začervenala.
Má láska je nekonečná jako hloubka tvých kaštanových očí ve kterých se stále utápím. Stejně jako ve stesku z dlouhých dní bez tebe, lásko.
Toto je už několikátý popsaný papír na kterém se snažím vystihnout pocity k NÍ. Ke Karin. Třeba někdy seberu odvahu, vyberu ty lepší a dám jí je..
„Iveto?“ Oběvila se má máma ve dveřích celá bílá ve tváři.
„Co?“
„Co to má bejt?“ Ukázala mi dva z nich.
„Kde si to vzala?“ Vyskočila jsem ze židle a vyškubla jí je. „Ty mi lezeš do věcí?“
„Vždyť neděláš nic jinýho než psaní těch nesmyslů. Chtěla jsem jen vědět co to je.“ Utřela slzu a odešla.
Má černá vílo bez závoje. S tebou je mi těžko, bez tebe však ještě hůř. Proč tě tedy nemohu mít? Pohled na tebe, tvé tělo, ústa, vlasy, pohyb, mě ničí. Tvůj obraz mě ale neomrzí.
Z lásky k tobě mě napadají verše. Ty, které byly ve mně ukryté. Už vím jak skladatele napadají slova jejich písní. Mají svou můzu. Tou si pro mě ty. Bez tebe bych nedala tato slova dohromady. Píše je za mě cit, který k tobě chovám.
5 názorů
Starrystar
06. 06. 2007
chaos není v povídce dobrý, pakliže zpracovává poměrně jednoduché téma (a to tady je - pocitovky jsou obvykle jednoduché). pokud by ses vrhla na něco "vyhuleného a sjetého", pak ano, ale tady...
pokračování klidně napiš a pošli pak avi.
Starrystar
05. 03. 2007
rozhodně lepší než to minulé dílko! líbilo se mi, že ses pustila do pocitovky... ze začátku to bylo i přehledně napsané, ale pak se přeci jenom dostavil drobný chaos v místech, časech a osobách (možná bych to zřetelnější oddělil ty jednotlivé úseky). Jinak fajn věc, i když neuzavřená...
vlastně ta neuzavřenost jí docela sluší :)
posílám ti jeden tip pro povzbuzení do další tvorby *