Peha- Deň medzi nedeĺou a pondelkom

            Dobrých poprockovýh kapel je velmi málo. V Česku stojí za zmínku snad jenom Kryštof a Chinaski. To je docela málo. Naštěstí máme na východě jako záchranu SlovenskoJ A právě tam v dubnu 1997 vznikla kapela Peha čítající 5 členů. Po 2 letech jim vyšlo debutové album Niečo sa chystá. My se dnes podíváme na zoubek jejich poslednímu počinu.

            Deň medzi nedeĺou a pondelkom je čtvrtým albem Pehy, pro mě je však premiérové. Po poslechnutí tohoto CD se však vrhnu i na předchozí 3, neboť Peha je přesně to, co jsem hledal. Za vším hledej ženu. Toto pravidlo platí i zde. Frontmankou a zároveň jedinou ženou v kapele je Katarína Knechtová. Když Bůh naděloval lidem zlato do hrdla, tak Kačce to tam snad vozily náklaďáky. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Ano, přiznám se bez mučení, mám slabost pro slovenštinu v ženském podání. Tento jazyk zní jemně, jako rajská balada a u zpěvu to platí dvojnásob.

            Základním kamenem úspěchu, kromě již zmíněného výborného projevu sličné Kataríny, jsou chytlavé písničky. Singl Za tebou znáte určitě z rádií a víte tedy, o čem je řeč. V podobném rytmu se nesou všechny písničky, vyjma tří. Spomal, Tienohra a Bolo je a bude jsou totiž pomalejšího rázu. Spomal je dokonce hrána na klavíru a na koncertech je to takové Katčiné sólo. Navíc si asi nejvíce u této písničky vychutnáte její překrásný hlas.

            Někdo by mohl namítnout, že písničky jsou si velmi podobné, opakuje se zavedený a hlavně úspěšný princip, přičemž chybí jakékoli experimentování. (Mimochodem- Experiment je název předchozího alba Pehy.) Já však říkám- no a co? Co si kritici představují? Každou písničku jinou? Proč měnit něco, co je úspěšné? Peha- ďakujem! Jen tak dál!

Lucass

84%