Životní story 2

Ke škole přijel s očekávaným zpožděním. ,Panebože, ona mě zabije. Snad ještě počká. Reparát dělat nechci,¢mluvil si Marek sám se sebou. Do kabinetu profesorky Majzlové dorazil uřícený, jako by právě doběhl maraton.

,,Dobrý…dobrý…den. UFFFF. Se hrozně vomlouvám, ale…ale…trošku jsem zaspal,"zasupěl Marek.

,,Trošku zaspat? Tento pojem neznám. Můžete mi ho laskavě objasnit? A mimochodem Trnavý, žijeme ve 21. století. A jistí geniální vynálezci už přišli na způsob, jak zabránit takzvaným zaspáním. Víte, jak se jmenuje ta věc?"Majzlová je sarkastická jako vždy.

,,Budík? Alarm? Zvonek?"odpovídá poslušně Marek.

,,No pohotový jste, to je pravda. Snad tak budete pohotově odpovídat i za chvíli."

Minuty se vlečou. Písnička jednoho českého zpěváka(?) se skvěle hodí pro tuto situaci. Nakonec se čas Markova zkoušení nachýlil ke konci. Zkoušný studentík Trnavý vyšel ze třídy, kde na něj již čekal Tom.

,,Tak co? Jaks dopad? Haňule vyběhla z toho kabinetu, jako by ji někdo píchl. Hehehe," začal se smát Tomáš a čekal, že se k němu Marek přidá. Ten tam však pouze zaraženě stál. Tomovi došlo, co se děje.

,,Ti to nedala? Nebo co? Si děláš prdel tím tvým xichtem teď, co?"

,,Řekla, že mám přijít příští týden znovu. Sakra. A už jsem to chtěl mít z krku. No a Hanka má za 2. Proto se tváří jako pipina"

,,No táááák. Ona za to nemůže. Kal na to. Vždyť o nic nejde. Já mám větší problém. A potřebuju podporu." Při těchto slovech byla Tomova nálada tatam a stal se z něj smutný pytlíček.

,,Co je? Povídej. Nějak ten tvůj problém vyřešíme. Nic není tak horký, jak to na první pohled vypadá" Marek byl vždy ochoten naslouchat, dokázal Tomovi poradit s jeho "problémy", třebaže ve svých záležitostech si jasno nedokázal udělat nikdy. Nebo téměř nikdy. Na druhou stranu- Tomovy "problémy" snad nikdy problémy nebyly. Věci typu- ztratit peněženku a najít ji někde jinde, atd, atd.

,,No byl jsem domluvený s Markétkou, že mi dneska v 8 napíše a domluvíme se. Měli jsme někam vyrazit. Máš 9 a furt nic. Tak jsem jí volal a je nedostupná." ,Takže jako obvykle. Problém na pytel,¢ myslí si Marek.

,,No tak má vybitou baterku a mobil doma. Ty seš ale vůl. Děláš z komára velblouda," Marek se v duchu směje, protože očekával něco podobného.

,,Jakej vůl? No třeba se jí něco stalo…Třeba…Třeba jí přepadli, okradli…" maluje Tomáš čerta na zeď, když mu do řeči skočí Marek: ,,Okradli, znásilnili, ukradli červený košíček, co?"

,,A potom kdo je tu vůl? Všechno zlehčuješ." Oboří se Tom na svého nejlepšího kamaráda. ,,Třeba se jí něco stalo a potřebuje pomoc." Vtom si Marek vzpomene na zážit z dnešního rána a zarazí se ve smíchu.

,,No když už jsme u těch, ehm, špatných zpráv, něco bych ti chtěl říct. Potřebuju povzbudit a doufám, že mě pochopíš," souká ze sebe Marek.

,,Co se děje? Syp to!"

,,Nooo, když jsem ráno jel do školy, tak jsem…" Jeho zpověď přerušilo zvonění Tomova telefonu.

,,To jseš ty lásko? Cože? Kdeeee? No to mě po… Jo ehm, ano. To jsem já. Jo jo, taky zdravím. Cože se? Jasně, že jo. To nevadí. Na školu seru. Tak zatím."

,,Tak co? Volala lásenka? No vidíš, všechno se vysvětlilo. Nabíjela mobil, co? Ty vole, co je? Ulítly ti včely? Tě poslala k vodě, ne? No to mě poser. Po třech dnech, ne? To jste nestihli ani týdenní výročí." Marek si dobírá Toma přímo ukázkově.

,,No tak to ani náhodou" ,odpovídá naprosto zdrcený Tom, ,,to byla její máti. Markéta měla nějaký úraz či co. Prý to je v poho, má jenom nohu v gibsu. Ale je v nemocnici. Takže mě dneska omluv. Já mizím za ní. Nebo víš co? Ještě si ji neviděl, pojeď se mnou."

Takže je docela zajímavé, jak nám do příběhu vstoupila nebo teprve vstoupí Markéta, že?

Co se stane, až Markéta uvidí Marka? Pozná ho vůbec? Pokud ano, ohrozí to přátelství mezi Tomem a Markem?