Jen se tak ptám....

Noc komíhá plamenem
dobře se přemýšlí
ve světle svící
vždy líp všechno vidívám
v zrcadle minulosti

Četl jsem zástup básní
v modré se tísnily
seřazeny v dlouhé frontě
byly o lásce,smutku
byly o šílené bolesti
a velké ztrátě
ale i o jiném
třeba o pírku pod postelí ukrytém
či klubku Ariadnině
A bylo toho ještě mnohem víc
Ďábel spolu s upírem
či sup nad květinou
někomu se vznášel
a krve bylo prolité
...........víc než slaných slz

K uzoufání je nářek
a pláč dětských duší
Možná jsou už i trochu dospělí
nějak nevím
ač zkouším pochopit
...................nerozumím
v čem tkví pramen
...........tolikerého neštěstí

Odcizení?

Samota v sobě i mezi všemi
anebo je to jen pouhá nuda
bezcílné bloudění
............v mase davu
Jehož je třeba být součástí....

Bezděky pár stránek
noc obrátila zpět
Jako když před spaním čítávám
Život se ohlédl nazpátek

Za výlohou v Českém spisovateli
Měli jsme malý svátek
Vyšel Hemingway
myslím že to byl jeho román
"Přes řeku a do stínu stromů"
V kině dávali Hamleta
se Smoktunovským v hlavní úloze
A v rozhlase hráli
"Podmoskovnyje věčera"
....................i Edith Piaff
s tím jejím úchvatným hrdelním errr
Ale byl také Presley
i Beatles mohli jsme poslouchat
..............tančit i hrát..........

Vidím jak zvláštní a úchvatná byla ta doba
Začínal Kundera
jeho "Majitelé klíčů"
byly v premiéře u Mrštíků
Náš spisovatel byl Mňačko
stejně jako Škvorecký
a kolik skvělých jich tehdy vlastně bylo...
i Pavel Kohout a Ivan Klíma

Vlastně všichni zůstali nějak slavní....

celé dvě generace

všichni, až na mně
jako vyjímku
co pravidlo potvrzuje

Hltali jsme všechny krásy světa
Nezvala,Biebla,Seiferta
ale i Skálu
a potom celou tu nádheru Semaforu
i Večerního Brna

Bylo to všechno svůdné
a opojné jak dívčí ňadro
Brnem se proběhla Kleopatra
A dávali i "The Big Day"
někdy v šedesátém třetím na Filmfóru

Pak přišlo ono nádherné jaro
Literárky šly na dračku stejně
jako "Rudé právo"
slov bylo na Dva tisíce
ale dřív
než skončilo léto
přijely armády tanků
a v Mateřídoušce

(nebo ve Sluníčku?)

vyšla báseň pro děti:

LAPKOVÉ

Žije žije ve stepi
bydlí v suché otepi
.................
................

................

a končila...
Ať jsi jsou tam kde jsou
Jen ať sem na nás nelezou...

Je to tak dávno
že si ji už ani nepamatuji
ani nevím, jestli pak ještě dál vycházely
Skončil Reportér i Literárky
o něco později jsem skončil  i já
a můj přítel skončil taky

Pak vzplanul Palach a po něm také Zajíc
Zástupy lidí míříly na Olšany
Vzpomínám prostý hrob s fotografií
ztrácející se v záplavě svící i květin
...............................a hlavně hořkých slz

Ale byly i jiné chvíle
když Armstrong poskakoval po Měsíci
a Novosvětskou si k tomu dával hrát
Také jsme plakali
Kdyby jen Dvořák tušil
odkud až  bude jeho Largo znít ....

Četl jsem zástup básní
v modré se tísnily
seřazeny v dlouhé frontě
byly o lásce,smutku
byly o šílené bolesti
a velké ztrátě
ale i o jiném
třeba o pírku pod postelí ukrytém
či klubku Ariadnině.....

A bylo toho ještě mnohem víc
Ďábel spolu s upírem
či sup nad květinou
někomu se vznášel
a krve bylo prolité
...........víc než slaných slz........

Zvláštní představení
a těch zvláštních jmen
Zpověď zkroušených duší
co vlastnímu srdci
............příliš naslouchat neumí
.................natož psát o Lásce

Tak někdy vzpomínám všechno to prožité
a je mi těch mladých ze srdce líto....
Nesoudím!
Jen se ptám.........proč?