Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se3 básně
13. 03. 2007
1
3
398
Autor
madboy
Dobrá volba mé dítě.
Zahradní skřítek dnes pokřtí tě
na barvu duhy.
Zelená jako tráva, v níž klidně spíš.
Růžová jako všude kde jsi ty.
Sněhobílá, však ty víš,
dokáže přervat pouta noční tmy.
Drak, jehož smysly tvé jméno nesou,
drancoval v království nebeském.
Možná tě barvy vůle svezou
po jeho těle zchváceném.
Cítíš se volná. Slyšíš pramenit hlad.
S větrem o závod,
jako malé děti, které časem také k slunci vzletí
budeme se oba smrti smát.
...
Vytrácí se do neznáma
Zbytky kamenitých stezek.
Mám jen celý vesmír k nalezení sebe sama.
A život je starý unavený mezek.
...
Krajina ztichla sněhem.
Marně líbáš její chladné rty alkoholem.
Potají, ať nerušíš.
Začíná obřad utajeného splynutí.
Jsou dny, kdy pochopíš:
Později je nikdy.
To je výkřik.
Vítr ve vlasech.
Našeptává únik.
Lásku v obrazech.
Nepřestáváš je malovat
zběsilý chlade, nepřestávej!
Tvé umělé sny každý rád umí umírat.
Až hudbou ztemnělé samoty odejde můj výkřik,
Krajina ztichlá sněhem usne.
Zardoušena.