Studna - studánka

Pavel Eisner Cestina poklepem a poslechem Nakl. Jaroslav Podrouzek Praha 1948 str. 302ff.

Slovni zaklad a zdrobnelina od neho utvorena; blizsi pribuznost mezi slovy neni uz ani mozna; a prec a prec ten rozdil mezi jakoukoli studnou a kazdou studankou! Citite ten rozdil i vy stejne jako ja. Citite-li vsak, povazte, ze tu nejde o rozdil takovy, jaky nekdy byva mezi zdrobnelinou a jejim zaklade, kde pak mluvime o zdrobneline vyznamotvorne. Prášek (na zuby, na uzivani, na zasyp) je neco jineho nez \drobny prach\, poutko neco jineho nez male pouto, nevěstka je neco jineho nez utla, mila, roztomila nevesta. Cestina ma takovych vyznamotvornych zdrobnelin napadne mnoho; pro kazdou z nich je priznacne, ze s presnosti logicky definovatelnou vyjadruje jinou predstavu, jiny pojem nez jeji slovo vychozi. Jiny je vsak pripad studna : studánka . Po strance pojmove definice je zajiste studanka malou studnou (ostatne: v zakladu i ve zdrobneline je ta studenost vody studnicni, jedno i druhe slovo je velmi vyrazive, rekl bych fysiologicky vodive); a prec je studánka neco docista jineho nez studna. Zkoumate-li, v cem ten rozdil vezi, selze vam dohad \technicky\ - nebot procpak by i studanka nemohla byt roubena anebo nejak upravena? neni ani tak zcela pravda, ze tu jde o rozdil mezi zivotni prozou a poesii. Nebot studna je slovo poeticke, jen nechce byt; rikam vam, ze nejen lid, ale porad jeste my vsichni mame modlosluzebnicky vztah ke kazdemu plameni, a pak ke kazde vode, tekute, behute, stojate, vse jedno; proto jsou trochu magicka, tedy \poeticka\, vsechna slova tocici se kolem zakladnich predstav plamen, ohen, voda, a proto nemuze byt ani studna bez poeticnosti alespon utajene. A prec ten rozdil mezi studnou a studánkou, a jaky rozdil A dohodneme se uz, co se thne puvodu toho rozdilu. Studna, trebaze predstava nikoli nepoeticka, je prinalezitosti naseho sveta trojrozmerneho; studanka vsak zurci v zacarovanem lese pohadek, ktere my stari oslove vypravujeme po cely zivot sami sobe.

---