Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Zahalen smíchem

20. 03. 2007

947

Autor

Dixie Bechert

Každý má v sobě pevnou skálu pod níž se skrývá duše. I skála se může zhroutit a duše stává se pak zranitelnou. Život je živel.

                 Sedím zahalen posměchem

                        oblékán prachem

                        korunován slinami

jenž stékají po převisu mramoru skály uvnitř mě

             když mluvíš nemůžeš mě slyšet

ani vítr to nedokáže

2 názory

Coupe

21. 03. 2007

Dát tip

abych řekl pravdu ten obraz stékajících slin mě znechucuje a nejsem si jist, jestli jsi chtěl svojí básní dosáhnout zrovna tohohle. jinak je to spíš výkřik než cokoliv jiného zahalen, korunován, oblékán sice vhodně navozují představu nehybnosti, tedy snad i skály, ale ty sliny mě rázem přesunuly někam k nemylsící nemohoucnosti - snad ubytovna armády spásy, snad LDN... a převis mramoru mi připadá těžkopádný a neobratný nejlepší mi přijde: když mluvíš, nemůžeš mě slyšet

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.