Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ani za pět minut

25. 03. 2007
0
2
1204
Autor
barboreta
odjezdy vlaků z brněnského nádraží mě deprimují,

stejně tak jako neschopnost  vyslovit tvé jméno ani za pět minut..

někdy je lehčí nic neříkat a všímat si radši květin a mrtvých motýlů.
...................................................................................................................




nikdy se nedokážu nadechnout tak, aby mi z nosu vytryskla mateřská blána a krev

a postavit se už konečně na nohy...tak jak to dělají mí rudí koně.

hlavně ne BÍLOU! jak nemám ráda tuto pokryteckou barvu, kterou si oblékají lidé se špatným svědomím.

                                                               bílá-nevinnost?!!
      a od kdy?!!


    asi jsem jen snílek....

hrozně ráda totiž v supermarketu šťourám prstem do čerstvého masa zabaleného v tenké folii( a potom tam zůstávají mé otisky prstů...)

  a jak závidím prodavačce, která se dotýká hovězího syrového masa.

tak buď prosím taky...a nerozfoukej můj sen z pampeliškového chmýří....


2 názory

mašinfíra
08. 10. 2008
Dát tip
to je tedy maso !

sakra!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru