Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAdam a Eva
Autor
seyo
Adam a Eva
Kdysi dávno,
když svět byl světem,
barvy se hrály s naším zrakem,
vzduch voněl
a na křídlech ptáků leskly se kapky rosy.
V dobách brzo zesnulých,
sežehlých ohněm,
mrazem hlazených,
někde na vrcholku hory něhy
jemnost doteku znamenala poznání.
Je to tak dávno,
co slza své štěstí na tvářích poznala
a motýlích křídel šum
lahodil oku
v nejhlubším spánku.
Stromy kvetly i v zimě,
hvězdy padaly k nohám a dláždily zem.
Tehdy žili dva lidé,
..on a ona..
Tak se jim říkalo.
Slova ztrácela význam
i jinak si povídali,
když sklouzl prst ze rtů
a na život, smrt
větrem neslo se
..přísahám..
Nocí však vzbudil se,
v pokušení vtělen, symbol nevěry.
Pod maskou chtíče zaprodán
důkaz lásky chutnal jí,
soustem hladu konejší
křišťálové výmluvy.
Slunce zavály mraky
a z nebe spustil se chladný déšť.
Hněv zlomil poslední strom,
jeho listí pohřbilo věčný sen.
Krev ztratila svou rudou
a tváře sežrala sůl.
Ptáci přestali zpívat,
zvuk moře halil hustý dým.
Synonymem křehkosti
strach byl provždy provolán.
Kdysi dávno žili dva lidé
a mlha kolem.
Pod dotekem její čekal je ráj,
leč
..oni nevyšli z ní ven..