Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senedýt
Autor
pivnik
jeden smutný týden, který strídá veselý bráška, pak nostalgická sestra, její melancholické dvojče a pak vysmátý bratranec. A tak stále dokola.... Ač v cizině, daleko za hranicemi, nebo doma, pořád taháš srdce a hlavu s sebou. Té neunikneš nikdy.
V pondělí- hlavu máš v nebesích
od poslední věty: Mám tě rád!
(a prej moc..)
Úterý trávíš sněním nad polibky,
hrou těl a duší, ptám se, proč?
(pro nemoc..?)
"Ta" nemoc Žárlím tě sužuje,
čím dál tím víc,
a středu končíš slzami v peří.
(nebo polyesteru..)
Ve čtvrtek vychází slunce zvané Naděje.
Slabý otisk dlaně v písku-
- silný stisk duše.
(který bolí.)
Pátek vítá Strach ze snění,
ošklivý pocit po noci.
Myšlenky volí směr sever.
(neexistuje chladnější..)
Šestý den ti stékají slzy Beznaděje
po stěnách skleněného já.
Je ti vidět až na dno.
(hluboko a chladno.)
Nedělí to vše končí nebo začíná?
Chceš, a přitom se bojíš.
Nenávidíš, proklínáš.
(planeš, nebo zhasínáš??)