V touze po naplnění možných alternativ

V touze po naplnění možných alternativ

Jako padající kámen jsem v kruhu světa uvězněn.

Jen zatratím, obětuji a zrodím novou vůni:

pachuť smrti.

Zvláštní je bezedná noc.

Její sen stoná až někde dole v doufajícím ránu.

Zvláštní vesmír odsouzen k uvěznění v prostoru

ztratil smysl a my ho stále nechápeme.

Jeden den se však stal věčností.

To když explodovala hvězda.

Slunce se utopilo v záplavě čiré extáze.

Hvězdný vítr roztavil duše na molekuly,

které prožijí nejnádhernější nebeskou pouť.

Měsíc je tichá milenka.

Mars jsme pohltili v strašné válce o naději v utajený život.

Prstence těžkých myšlenek vnějších planet jsou bohové,

které si nikdo nepřiznává a každý miluje.

Hnáni supernovou jsme průkopníci letů na křídlech smrti.

Naše čistota prozáří miliardy světelných let.