V atolu Sviní hledám identitu....

Můj dům je plný bomb

a vyhaslých doteků

a betonových zdí

co jsme mezi sebou rozprostřeli

a prázdna v dětském pokojíku

po náletech sobectví

slov jež na vždy zůstaly v depozitu

přál bych si neztratit se

ve své samotě

v dálničním tetování

na mapě Ostravy

v bunkrech pod těžebními věžemi

v černé prachové bolesti

sfárám až na dno své bídy

modlitba posledního vpichu

sex v autě na parkovišti

před Domovem sester

syčení

rozžhaveného kovu

lidské prázdnoty

zbloudilec v Porubském Pětěrburgu

budu hledat ztracenou hvězdu

v propastech i výšinách

 Hrabyňského kopce

nesmyslných bitev

a pompézních mauzoleí

nenaplněných doteků

ampulek uvězněných citů

s hůlkou nevidomých

hmatám po ořízkách knih

nahý v předsíni plynové komory

dychtím po životě

v rezonanci lidského strachu

vzlétám po Bachově Měsíčním svitu

a jak lev biji o mříže

v této parodii pane Nerudo

což tohle není tubera mého srdce

a v zrcadle jenom stín člověka

malba hirošimském záblesku

mrtvá těla v tundře gulagu Karlílie

polární záře naděje Finska

jsme jen utečenci

v kruhovém obchvatu Opavy

trefuji se do intervalu semaforů

já potřebuji křídla

né z vosku pane Ikare

milovat se v zátoce Hemingwaye

v atolu Sviní

hledám vlastní identitu…..