Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepokorná
04. 10. 1999
0
0
1959
Autor
slavek
Já prošel světa kraj,
prošel jsem peklo, ráj,
prošel jsem hory, údolí,
prošel jsem města, okolí,
přešel jsem moře.
Jedl jsem rajská jablka,
hladověl u cest bez floka,
rozdával plnou náručí,
čekal jsem co mi poručí,
znal radost i hoře.
Prosil jsem Boha o milost,
i vzpurně křičel, že už dost,
že život je jen trápení,
jež ve štěstí se nezmění,
jen bolest bez hranic.
Já prošel skoro celý svět,
pošlapal jsem z růže květ,
a hledal mezi kameny,
hlavu, jež má být mezi rameny,
však nenašel jsem nic.
Slávku, jsi čím dál lepší, mám pocit, že vím, co chceš říct, lyrika to dělá za tebe, je to o něčem blízkém asi pro všechny, co tě čtou rádi sebe nevyjímaje.
děkuji. A není o co stát. Znova opakuji, žádná ztráta by můj odchod nebyl. Maximálně tak pro mě. Proto jsem zde zcela sobecky zůstal
Až na tu poslední sloku, kde ti o 3 nevycházejí počty slabyk (kameny - rameny) je to dost pěkný.
a tys chtěl odejít? O tohle jsem měla přijít? Slávečku, ty lyriku, jdeš do sebe !