Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepalubní deník č.3 - Dušičky
06. 04. 2007
3
11
2251
Autor
Senyoryta
Se mi to poprví nedopatřením smazalo, tak sem to celí napsal znova. Je to vo dost blbší než to předchozý. Přesto to zas tak špatný neni. Znáte to. Každej chce mit značkový tričko a na chudáky vjetnamce sere.
***
Mně probudilo, jak sem slišel ňákýho zkurvisina šmajdat vokolo kebule. Sem se bál votevřit voči. Bůchví co to je. Sem nachmatal poslepu parabolu po prastrejcoj fricoj. Von bil v eses. Kurva, to byl hrdina! Nikdy ho nechitili. Dycky nám říkával: "idyjotyše untrmenšn". Hovno vim, co to znamená, ale určitě je to něco děsně hezkýho. Sem vokolo sebe začal naslepo střílet. Vozvalo se psí zakňučení. Votevřu voči. Sem sejmul ňákýho prašivýho čokla. Ještě žije. Bilo mi ho líto tagle nechat. Sem mu jemě dupnul na krk a tak ho zardousil. Pes má dobrý maso. Brzi sem došel na krchof. Pjekně tísnivý místo. Tady rozhodně nechci skončit. Sem se dohot s alojzem, abi mě dybych zhebnul první šoupnul do vobecního náhonu. Sem našel prasterjcůf hrop. Sem z něj schrnul lystí. Bila to pjekně debylní tůra. Se to musí zmněnit. Vokolo jel zrovna alojz trabantem. Si vese z mněsta na střeše novou židly. Celkem nóbl štokrle. Sem po trabanoj hodil menší balvan. Abi si mně alojz všimnul. Sem se mu trefil do svjetla. Kurva no a co? I bez něj se dá řídit, ne? Alojz viles. Sem mu sdělil svůj plán. Tagle by si to fric určitě taky přál.
***
Jedem vesnicí. Kurva, to je prdel! Babka nováková letí k zemi chcíplá asy z leknutí jen co nás vidí. Zmerčil nás hugo. Se mu podlomili z toho šoku hnáty. Pak ale spuztil salvu sakramentů a sprostejch nadávek. Za trabantem jede farář Franta na bycyklu a řve ňáký ty církevní zvjerstva a ježtě za náma bježej vječně řvoucí haranti. Sme prastrejce frice tak jak bil, ztrouchnivjelej a v eses uniformně, posadily na tu alojzovu novou nóbl židli a vezly na kapotě. Alojz nechtěl vzit do káry smuteční vjenec. Že prej pelychá a že to přinese neštěstí. Tak sme ho fricoj dali na lepku. Vipadal jak římskej císař! Sme vedle hnojiště a kůlny uďály díru. Sme do ní hodily frice a zasipaly votpatkama. Zasalutovali sme a šli si po svejch. To abiste vjeděli kam máte dávad válečnejm hrdinům na hroby kytičky.
11 názorů
az na to zze se to cte straslive je to docela prijemny - me proste ty nekrotemata delaj dobre, no..
Tomu původnímu se to fakt nevyrovná. U toho sem fakticky sral smíchy jak divej.