Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Já a můj vzácný přítel

09. 04. 2007
0
0
599
Autor
Christel

V oblacích je pravda, a pravdou jsi ty, můj příteli

Potkali jsme se na cestě, ale dlouho spolu nepobyli

Vytáhl jsi mě z pekla strachu, abys mě vzápětí poslal do dalšího

 

Memories of you were always haunting me

As I recognised the bitter end is lingering in the air

The end of our war cause we weren’t allowed to win

 

A také že jsme nevyhráli

Lidé se mě ptali a chtěli, abych zhmotnila do prosté odpovědi něco tak neuchopitelného

Co se rozprostíralo mezi našimi srdci

 

Fools. No one knew and no one understood.

Too late I realized there’s nothing I could do

To save our delicate soul-friendship

 

A tak jsem tě opustila dřív, než jsi mohl opustit ty mě

A pohřbila jsem se do černé propasti své dutě prázdné duše

Kde jedinou složkou života je černá krev vytékající z podebraných ran

 

Yes, the blood, my beloved mate

You were afraid that my liking is too much for a normal person

I never was normal

 

Nikdy jsi nepochopil, co jsem od tebe chtěla

Stavěl jsi na odiv svůj altruismus a chuť sdílet

A tvá sobeckost tě přitom pohlcovala

 

So you did hurt me as much as you could

To save yourself from getting too close to somebody like me

A poor little child, that’s what you thought

 

A víš co? Nechce se mi odpustit ti ten podvod

Kdy jsi využil situace a postavil se do role trpitele

A mé vnímání reality se změnilo v blud... tvůj blud

 

Now you can prison me no more

I’ll be here, without your shackles restraining me from breathing

And your pain can die in my misery

 

Měl jsi mi ukázat cestu

A to jsi splnil

Můžeš odejít

Dávám ti sbohem


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru