Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezasklený stmívání
10. 04. 2007
3
4
894
Autor
armina
krajina bezbarvá večerem
sklopila hlavu, zmenšuje, usíná
čtverečky tekoucího karamelu
naproti svítí. absence ticha.
absence pohybu. klid. naoko.
a pod nim kytarovej akord
vzteky řvoucí za sklem
sklem sklem sklem sklem
ze skleněnejch koulí se čte budoucnost. kdyby nebyla taková tma, možná bych přes sklo viděla na stomě místo květů hrušky.
a zasklený myšlenky ťukaj
v hlavě a tvářej se smutně.
nic jinýho jim ostatně nezbejvá,
když okna už nasákla tmou
a staly se z nich zrcadla
co odrážej nomádský sny
a neurčitý chvění -touhu -
co dohání mě k šílenství.
křičet! a proč ne rovnou...
rozběhnout se. skočit.
skrz. ven. jak jinak rozbít na střepy?
venku za zrcadlem je obloha
tak hříšně červenofialová...
4 názory
krajina posedla tmou...vzpominky do sedla zvou...nuti me vratit se tam...kde budu na-ve-ky saaaaaaam...
...pisen, kterou jsem myslela, ze jsem uz blazene zapomnela, ale touhle basnickou jsi mi ji najednou uplne neuveritelne pripomnela. heh, tes se az te s ni nekdy uzpivam k smrti;]
nomadi? kavci krik? uhlak?
no tak blance sem to v podstatě přepsala do tý písemky, jenom sem to trochu natáhla;)