Vzpomínka na Ungvár

Pamatuj, synu

Užhorod byl a bude Ungvár

Říkával občas táta

Legionář

Veterinář

Jezdil na huculu do všivých osad v kopcích

Bláto a bukové pralesy

Strygy

Cestami pašerů, stezkami lapků a lesních mužů

Pod stropem z mušinců

přiváděl Rusňákům na svět hřívnaté hřebečky

Někdy neměli na zaplacení

Časem obrostl jejich filosofií

(až na to, že nebil mámu a samohonky si lokl jen občas)

Vyprávěnky z Podkarpatské Rusi

plynuly mým dětstvím jak hořící Tisa

V osmi jsem četl Šuhaje a znal nevím kolik koňských nemocí

Promiň, otče, dál bylo všechno jinak

Není ze mne zvěrolékař

Někdy to holt nevyjde

A kromě toho jsi se mýlil ještě jednou

Užhorod dávno není Ungvár

Z židovských krčem dým stoupal k Osvětimi

ohnivý sloup Starého zákona

Neměl bys kam jít na tah s básníkem Ludvou

tak jako zamlada