7.prosince 2006

7.prosince 2006: Proč když svět, tak krásný zdá se být, na blízku bouře se objeví, hrom a blesk v hlavě mi zní a vlastní myšlenky se ztrácejí. Podivný pocit se mi v hrudi rozpíná, tlačí, píchá, bolí a mysl temná dna se dotknout bojím.Jaký,jaký lék mi pomoci může?Kde schovává se Slunce, tak zářné a jasné, proč neprosvítí mou mysl, nerozjasní mou duši, proč mi neposkytne pohled na Svět tak krásný.Zavřu oči, obrazy barev se míhají mi před očima, beze smyslu jakési tvary plují,a realita plná smyslů a podnětů tak nedůležitá zdá se být.Až mě pohltí sen, aspoň na chvíli budu ve svém světě, krásném, plném těch nejsladších vůní, chutí, hudby a plném lásky. Vnímám jen svůj dech a tep srdce je hlasitý jako nikdy.