Povídka druhá...

Seděla jsem na rozložené dece.Jako každý pátek ve 2  hodiny. Miluji vůni trávy,vítr, který tancuje se sedmikráskami,babí léto,které se mi zamotává do mých dlouhých a zlatavých vlasů. Á tak jsem tu seděla, na trávníku ve Vojanových Sadech. Pávi se zde honili a předháněli se ,kdo má větší ocas. Dívala jsem na rozkvetlé stromy a páry,které se sem na 1 máje přišly políbit. Dívala jsem se na jezírko a krásné vrby stařeny. Seděla jsem a dívala se do dály. A myslela si... " Slečno,zde nemůžete být! Opusťte laskavě trávník..." Vzbudila mě až policie. Ano, v půl 4 vždy obchází park a odhání lidi... A tak jsem se zvedla a šla domů.