Archivní poezie k šálku nedělní kávy V.

Týden uběhl a neděle je tu, což mimo jiné znamená pochutnat si na poetické sušenkce k obligátnímu šálku lahodné kávy (na druhu nezáleží, ale ke zdejšímu stylu básnictví se asi nejlépe hodí Vídeň se šlehačkou, ale nakonec i Brazil, s Gilliamem). Dnešní text byl původně publikován jako předchozí archiválie u plešatého pravičáka a bývalého studentského vůdce docenta Putny dne 5.10.2005 (v té době ještě Rath nemohl tušit, že se za rok stane hlasitým poslancem Sociální demokracie - to jen připomínka in margine). M.C.Putna hostovi V.T. na svých stránkách odepsal: "Milý hoste VT, razantním kritikem ODS jsem byl v době, kdy toho bylo opravdu zapotřebí, v době opoziční smlouvy, Klausovy dominance a sprosté kampaně proti Václavu Havlovi. Dnešní politická scéna je už jinde, i ODS je jinde. Jistě ne zcela tam, kde bych si ji přál,jistě je ve vedení stále mnoho talibanských klausiánů - ale při současném rozložení sil je kombinace ODS-KDU-SZ to relativně nejlepší z REÁLNÝCH možností vlády. Mějte se pěkně, MCP" Putnova odpověď v alegorickém smyslu vypovídá o samotném tématu této básně - nic není věčné, nic není přesvědčivé, vše se vyvíjí, aniž by přišla změna.