Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Těžké býti dobrý

30. 04. 2007

646

Autor

petrolej

Promiňte, asi si to pletu se zpovědnicí.

Jak je to možné, že každé dobro je opláceno zlem (pokud to dobro není vhodně zvládnuto)? Jak tohle může být? Nechce se mi tomu veřit. Začínám mít strach z budoucna. Strach z konání dobra a potěšení. Byl jsem pro Ní rozsvěcovadlo, inspirací a snad i oporou a láskou. A jak to dopadlo? Teď jsem Ji (díky tomu) nesmírně ublížil a ubližuji dál. Nezvládám to, nezvládám poslouchat Její pláč. Drtí mě to. A o to víc mě drtí, že si myslí, že je mi to jedno, že já to zvládám bez problémů. Proč, proč, proč je to tak složité, zachovat si přátelství s osobou milovanou? Proč tolik ubližuji tím, že se někomu neobětuji? Může za to snad paradoxně má touha neubližovat? Snaha vyhnout se zlu, až nakonec způsobím zlo ještě větší? Tak moc chci vycházet s lidma (obzvlášť s těma milovanýma) co nejlépe, projevovat jim co největší úctu, co nejvíce jim pomáhat a vůbec být přítelem. Začínám mít strach, ano začínám.Strach z toho projevit ženě (jakékoli potenciální budoucí milované, ač je ta představa zvrácená a nechutná), jak šlechetný, starostlivý a obětavý (tohle, že o sobě tvrdím, no to snad NE!) můžu být, jak si vážím slušných a hodných lidí, mám k nim úctu a řadím ji k nim. Strach projevit lásku či snahu. A proč? To co se teď děje, je odpovědí. Mám strach z budoucna, strach, že se dobro obrátí zase proti mě. Takže, co s tím? Smířit se s tím, že nenávist a bolest jsou doplňkem lásky a slasti? Ha, Jing Jang, jak jinak? Anebo se vyhýbat projevům obou pólů? Stal bych se pak asi docela studeným člověkem, ale zase už bych nikomu neublížil. Nadhled, nadhled, nadhled, nadhled, nadhled, buším se do hlavy, chci nadhled, chci moc spravit, co poseru, chci schopnost neubližovat, ale zároveň milovat, chci konat dobro, být dobrý. Proč to není jednodušší? Proč osud nehodnotí jen snahu, jako je to v tělocviku? Proč je na "být dobrý" třeba mít obrovský talent? Násilí plodí násilí... HAHA, příliš jednoduché, svět takový zdaleka není. I láska může plodit zlo, není to výsada zla. Kdo s láskou jak zachází, tak s ní taky schází... dobrý sluha, zlý pán... dvojsečná zbraň, tahleta láska. Obdivuji lidi, co tomuhle vábení lásky... a vlastně i dobra... dokáží odolávat (nadhled). Jsem obětí svých pudů (nebo televize). Kdo ví, každopádně je příliš pohodlné se vymlouvat, naříkat a brečet nad rozbitými vejci po tom, co jsem s nimi zkoušel žonglovat. Je třeba konat, je třeba se neustále snažit spravit, co pohnojím, je třeba se nevzdávat, je třeba dělat vždy vše, jak nejlépe dovedu. Snad jednou příjdu na to, jak to "nejlépe" vypadá.

Té nejmocnější ze všech, co jsem poznal

1 názor

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Těžké býti dobrý

Autor

petrolej

1 názor

Sdílení