ŽÁDNÝ BŮH NENÍ, JEN BOMBY ZUBY CENÍ

Seděli jsme spolu na lavičce, modré jako Tvé oči v rozkvetlém parku uprostřed jarní nádhery a zrovna jsi mi říkala své intimní "Možná" Šel kolem nějaký muž "Jsem Bůh," řekl ten muž co měl pohled člověka A pak začal zpívat tklivou píseň o tom, že Tě odvede do nebe Ale já mu nevěřil Nebyl Bůh Neměl v očích svatozář Nebyl Tvůj Bůh Chtěl jsem mu říct ať odejde ať se vrátí zpět ke svým snům ať nechá tu rozkvetlou nádheru růst ať nepálí neničí a nebombarduje. Ten muž měl na sobě směšnou kombinézu amerického letce On není Bůh - umí jen létat Pak tě vzal za ruku, za Tvou nádhernou dlaň, jemnou a křehkou Jen tak - jakoby nic zkrotil tu desítihlavou saň, ani to nijak neřešil a odletěl s tebou do nebe Nechápu to, ty přece nikdy nepoletíš A já seděl na lavičce a povídal si se slečnou strachem Strašila mne tím, že ti ublíží že je špatný pilot že se zřítíte a lidský život bude studený a prázdný Odletěla jsi do hor Krásné nádherné hory, mám je rád Říkám jim Hory loučení Jsou to ty nejkrásnější hory na opouštění Rád se v nich loučím - nejčastěji se svými kamarády nejdražšími přátely a taky s mojí láskou Miluji ji a (díky těm horám) to byly poslední hory které jsme viděli a kterým jsme dali naši lásku A až si tam na tom vrcholu kde je strom a šíp po boku letce a nabažená tím rozhledem který ti dal díky svým instruktážím, cvičením a soubojům vzpomeneš na mne - řekneš mu: "Nech si své bomby čím víc budeš zabíjet, tím víc i nenávidět A tvá nenávist zabije i mou lásku ve chvíli kdy hodím svou první bombu a ty mi to nodpustíš protože já zabiji Nemohla bych s tebou zabít ničí lásku." tak on - americký letec sedne do své létající bomby zděšený svou mocí a silou Láskyplně pohladí tu bombu obejme ji ruklama a sevře nohama z otupělým pocitem nejistoty a pochybností odletí zabít něčí lásku Zničí naše dvě nespoutaná srdce - Nagasaki, Hirošima

---